Vytetuj si na kotník CR7. Jemelka o ostrém setkání s Ronaldem či zájmu Plzně

Dva týdny před sedmadvacátými narozeninami dostal Václav Jemelka netušený dárek: odehrál nejkrásnější fotbalové zápasy kariéry. V Lize národů čelil český reprezentační obránce hvězdám Portugalska i Španělska před vyprodanými stadiony v Lisabonu a Málaze.

Když uničovského rodáka ostrým skluzem trefil do kotníku ikonický Ronaldo, zavánělo to zraněním.

Naštěstí si z nevšedního souboje odnesl jen vzpomínku a po utkání i společnou fotku. Především však dodatečně povolaný stoper Olomouce zase ukázal, že stíhá i nejvyšší úroveň. Dobře si to uvědomuje také mistrovská Plzeň, která o rychlého leváka s konstruktivní rozehrávkou usiluje vytrvale.

Kolik lidí se vás už zeptalo, jaké to je hrát na Ronalda?Osobně jen dva, ale na Instagramu a Facebooku jsem zpráv měl plno. Hlavně po tom zákroku teda. Ohlasy byly velké.

A jak odpovídáte?Že jsem šťastný, že jsem si mohl zahrát proti Ronaldovi, i když v první chvíli jsem to tak úplně nevnímal. Při tom zákroku jsem ani nevěděl, že vzbudí takový ohlas, ale je to příjemné. Neměl jsem sen zahrát si proti Ronaldovi, ale když se na to podívám zpětně, tak je to paráda.

Jeden z nejlepších fotbalistů v historii vám div nezlomil kotník.Jsem rád, že jsem ho stihl, ještě než ukončí kariéru, i když si myslím, že ještě dva tři roky bude hrát určitě. A ten zákrok? Budu mít na to vzpomínku. Všichni mi říkají, že si mám potetovat kotník: Tohle mi udělal CR7. I takové na tobyly ohlasy.

U televize mnohým zatrnulo. Ronaldo vás trefil ostře, mohl být rád, že nedostal červenou kartu.Ze hřiště jsem si nemyslel, že by to mělo být na červenou kartu, protože až tak mě to nebolelo. Ale jak jsem to viděl z opakovaného záběru, tak si také myslím, že to klidně mohla být červená karta. Neměl jsem žádné následky, mohlo to však dopadnout hůř.

Přidal omluvu i po zápase?Když jsem se s ním po utkání fotil, ptal se mě, jestli je to po tom jeho zákroku dobré. Řekl jsem mu, že to není nic hrozného. Je zážitek se s takovým hráčem vůbec bavit. Jsem rád, že s ním mám i fotku. Fotili jsme se s ním všichni. Je to prostě velký fotbalista, ikona. Všichni to tak berou. Šlo to vidět i na stadionu; oslavovali ho při každém dotyku s balonem. V Portugalsku je modla, i pro celý svět.

Jaký na vás udělal dojem?Fotbal si užívá, každý dotek s balonem. Hlavně na něm bylo strašně vidět, že chce dát gól. Možná i z toho pramenil ten zákrok na mě; byl frustrovaný, že se mu to nedařilo. Pochvala pro naši obranu, že jsme ho nepustili do žádné velké šance. Takového hráče mrzí každý zápas, kdy nedá gól. On je chce dávat i v jeho letech. Je to gólový hráč.

Jak bylo těžké do takového zápasu naskočit po poločase?Vůbec jsem to nečekal. Rozhodnutí padlo pět minut před poločasem. Neměl jsem ani čas být nervózní, naskočil jsem do toho. A možná je to tak i lepší, že člověk nemá čas přemýšlet a popere se s tím. Moc jsem si to užil. Jsem rád, že jsem to mohl vůbec zažít. Jsou to zatím mé dva největší zápasy kariéry.

I přes dvě porážky převažují pozitivní pocity, což?Jedině pozitivní, jsem rád, že jsem toho mohl být součástí. Kdybychom získali nějaký bod, bylo by to ještě cennější.

Bylo náročnější čelit Portugalsku, nebo Španělsku?Zápas se Španělskem byl těžší, protože už s námi hráli a nechtěli nás podcenit. Byli na nás nažhavení, to šlo vidět už z předzápasových tréninků a z rozhovorů s trenérem. Po remíze u nás měli problémy a nechtěli dopustit doma faux pas. Bylo složitější se na druhý zápas nachystat, ale jsem rád, že jsem to nějakým způsobem zvládl.

Znovu jste si dokázal, že byť hrajete tuzemskou ligu, můžete stíhat nejvyšší mezinárodní tempo nejen rychlostně, ale i fotbalově.Jo, ale jsou to jen dva zápasy, na které se dá dejme tomu nachystat. Na takové úrovni to musí člověk opakovat každý zápas, což by bylo těžší. To by byla teprve zkouška. Ale jak říkáte - jsem rád, že jsem obstál, že se dokážu připravit i na takový zápas a odvést nějaký výkon.

Proti Španělsku chytal Aleš Mandous, v obraně hrál s vámi David Zima. Před necelými třemi roky jste v tomto složení nastoupili za Sigmu proti Bohemians v lize. Fotbal píše krásné příběhy, které by vás ani nenapadly, že?To asi ne, ale ten zápas si vybavuji. Jsem rád i za Mandyho, že dostal příležitost, protože Vaclík je jasná jednička. Je od trenéra hezké, že dal šanci Mandymu i Jindrovi Staňkovi, takže si také mohli vyzkoušet tu nejvyšší úroveň, top level. Také se neztratili. A Zimič je už téměř stabilním článkem národního týmu, ten už je v pohodě.

Odehrál v tomto srazu všechny čtyři zápasy. V jedenadvaceti letech patří k oporám.Má nejlepší předpoklady, je vidět, že dělá postupné kroky. Přes Sigmu do Slavie a do zahraničí. I v Turíně odehrál docela velkou porci zápasů. Říkal mi, že je složité se dostat do sestavy, ale jemu se to daří, takže je to super. Do budoucna dobře pro reprezentaci, že máme takhle mladého kvalitního hráče, který se ještě může zlepšovat. Ve všech zápasech předvedl velkou kvalitu na to, kolik mu je let.

Vám se postupný krok z Olomouce zatím nepodařil, byť jste hostoval v belgické Lovani. Cítíte, že je nejvyšší čas se posunout?Chtěl bych to zase zkusit. Už když jsem byl v Belgii, tak jsem doufal, že tam zůstanu a zkusím si zahraniční štaci, ten krok výš. A teď jsem se zase dostal zpátky, kde jsem byl. Doufám, že i tyto reprezentační starty mi pomohou. Pro mou kariéru by bylo nejlepší se posunout.

Do Plzně?Teď jsem se o to tolik nezajímal, na reprezentačním srazu jsem se snažil věnovat sám sobě. Při prvním zápase jsem měl zdravotní problém, tak jsem se snažil vrátit, abych nemusel odjet, protože to by byla velká škoda. I přes zdravotní komplikace jsem se dokázal vrátit a odehrál jsem to, co jsem odehrál. S manažerem to budeme řešit posléze. Je důležité, aby se dohodly kluby. Doufám, že se to někam posune.

Zájem o vás byl v zimě také z Dánska. Máte z čeho vybírat?Zájem je, ale po covidové době není tolik financí v klubech, dělají hlavně hráče po smlouvě, zadarmo. Konkrétní nabídky nepřicházejí, kromě Plzně. Zatím se spíš čeká. Uvidíme, jestli se po nároďáku něco rozjede.

Přidal jste pátý start za reprezentaci. Zabydlujete se v ní?Jsem rád, že jsem minimálně vždy v náhradnících a bývám donominovaný, když je potřeba. Poprvé jsem odehrál na srazu dva zápasy. Těší mě, že starty přibývají - první byl Skotsko, pak Ukrajina, Německo a teď dva. Snil jsem o tom, že jednou v reprezentaci budu. Je to krásné.

Trenér Jaroslav Šilhavý změnil rozestavení na tři stopery, což občas hrajete také v Sigmě.V obou se mi hraje dobře, ale ve trojce mám výhodu jako levák, do trojky se hodí více, než aby hráli tři praváci. V trojce se dá víc útočit a zúročit i herní dovednosti, rozehrávku. Sedlo mi to i v těch dvou zápasech, že jsem mohl pomoct i do konstruktivy. Trenéři mě nabádali, abych hrál hlavně dopředu a nevracel balony zpátky. Myslím, že se mi to povedlo. Snažil jsem se hrát konstruktivně nahoru, abychom soupeře taky předčili a nebyli ustrašení.

Také v Olomouci se pod trenérem Jílkem snažíte o aktivní presink, čímž částečně nahrazujete nedostatky ve výstavbě hry. Dají se nároky porovnat s tím, co po vás vyžaduje kouč Šilhavý?Výkon ve všech čtyřech zápasech byl založený hlavně na aktivním presinku, protože proti takovým týmům nemůžete vypnout ani na chvilku. Ve chvíli, kdy vypnete, vás přehrají, kvality jsou tam obrovské. Předvedli jsme, že jedině aktivní hrou můžeme dosáhnout nějakých výsledků, a ne jen vyčkáváním v obraně a chozením do brejků. Dá se to srovnat se stylem Sigmy. Nese to ovoce. I fotbal je atraktivní, lidi to baví, vypadá to na oko dobře.

A získáváte si respekt soupeřů, kteří o vás mluví uznale, byť na tom nejste technicky tak jako Španělé nebo Portugalci.Vždy se říká, že když je soupeř kvalitnější než vy, tak do toho musíte dát srdíčko a bojovnost a to jsme ve všech čtyřech zápasech dali - nasazení bylo enormní. České srdce jsme ukázali, fakt jsme bojovali a byli jsme za to odměněni názorem expertů i fanoušků, kteří nás chválili, že jsme jezdili až do konce. I když Portugalci i Španělé mají kvalitnější hráče, tak jsme se jim aspoň v tomto dokázali vyrovnat a zatopit jim. Ukázali jsme druhou stránku fotbalového výkonu - když bojujete naplno, presujete, tak se dokážete vyrovnat i takhle silným soupeřům.

Charakter národního týmu je často vyzdvihován.Parta je dobrá. Dokážeme se vyhecovat. I lávka drží pospolu, nikdo není uražený, že nehraje. I střídající hráči do toho přinesli to, co se od nich očekávalo. Tým je dobře nastavený, všichni hráči plní, co mají. I když chybělo hodně hráčů, kteří mohli být i rozdíloví, tak i hráči, co byli donominováni, včetně mě, je dokázali nějak nahradit. Je kde brát. Konkurence je zdravá.

Vy jste dokázal nahradit v sestavě Aleše Matějů, jemuž první půle s Portugalskem nevyšla. Dostal jste od trenéra Šilhavého zpětnou vazbu?Nechtěl bych to srovnávat, protože to nebyla úplně Aldova pozice, není stoper. Měl to ještě navíc přes nohu. Nebyla to pro něj jednoduchá situace. Vzhledem k tomu, že my trojku hráváme v Olomouci, tak to pro mě nebylo nic nového až na malé odlišnosti, že jsme to hráli více zezadu a proti úplně jinému soupeři. Trenér mě chválil za výkon. Jsem rád, ale neberu to tak, že bych si teď myslel, že budu v každé nominaci. Až se uzdraví hráči, bude to zase jiné a budu muset zase čekat na svou šanci. Ale je super, že trenér má kam sáhnout, a když ukáže na mě, budu se snažit odvádět maximum. Člověk musí počítat se vším. Já jsem třeba s tímto srazem nepočítal, protože sezonu jsem neměl nadstandardní, ale dokázal jsem se nachystat, i když jsem si čtrnáct dní od fotbalu odpočinul a byl na dovolené. Bál jsem se, že bych mohl mít křeče, ostré zápasové tempo je něco jiného, ale naštěstí nic takového nepřišlo. Když trénujete a nachystáte se, tak to jde.

Sezonu jste měl po návratu z Belgie ovlivněnou zraněním i covidem. Tohle byla sladká tečka?Zranil jsem se už v Belgii, pak covid a hned po něm angína. Měsíc jsem z toho úplně vypadl. Podzim nebyl optimální, jak bych si ho představoval. Ale zimní přípravu jsem odtrénoval naplno, odehrál jsem všechny zápasy celých devadesát minut - ligu i pohár. Hodilo mě to zpátky, kde jsem chtěl být. A reprezentace byla odměna, sladká tečka po sezoně. Škoda, že jsme ještě aspoň jednu remízu neuhráli, Švýcaři dokázali porazit Portugalce a už nám šlapou na paty. Budeme se snažit udržet elitní skupinu Ligy národů. Ještě to bude velká dřina.

Jak jste si vlastně vyhodnotili v Olomouci osmé místo?Nakonec to nebylo až tak špatné. Mluvilo se o šestce, ale je těžké se tam dostat. Hradec měl postupovou sezonu jako nováček. Dařilo se jim, některé hráče to vystřelilo až do Sparty. My jsme takovou sezonu zažili taky, když jsme postupovali. Ještě lepší.

Ze čtvrtého místa jste pronikli až do kvalifikace Evropské ligy.Nováčci to takhle někdy mají. I Pardubice. Všechna čest, ale bude těžší to zopakovat. Střed tabulky odpovídá, i když máme na víc. Dokážeme se pohybovat i v lepších patrech.

Už bez kapitána Romana Hubníka, který ukončil krásnou kariéru. Jak vám pomohl?Roman mi bude chybět, seděli jsme vedle sebe i v kabině, zkušenosti předával, hodně jsme se bavili a spolu toho natrénovali. Máme i stejného manažera, měli jsme k sobě blízko. Je to velká ikona českého fotbalu a Olomouce. Je škoda, že si kariéru ještě neprodloužil, ale už je nastavený na jiný život. Nezbývá než mu poděkovat za vše, co dokázal, ať v české reprezentaci, v Plzni za tituly, nebo v Sigmě, že se ještě vrátil a odehrál tady to, co odehrál a v jaké kvalitě. Všechna čest.

Stihl jste si vůbec od fotbalu vydechnout?Kdybych měl volno v kuse, bylo by to lepší, takto to bylo narušené čtrnáctidenním cyklem v reprezentaci, ale bylo to hezké. Reprezentace se neodmítá. Neměl jsem ani v hlavě, že bych si chtěl na úkor dodatečné pozvánky odpočinout. Ještě mám pár dní, abych pobyl s rodinou, nabral síly a zase do toho skočíme naplno.

Zdroj: https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/vaclav-jemelka-olomouc-rozhovor.A220617_669996_fotbal_rou?zdroj=galerie

Nejnovější zprávy