Aktuality

10 června 2024
Byl nadějí Slovácka, teď hýbe atletikou. Dálkař (18) zazářil na ME
Byl nadějí Slovácka, teď hýbe atletikou. Dálkař (18) zazářil na ME

Na místě jedné z životních porážek Diega Maradony osmnáctiletý dálkař Petr Meindlschmid znovu ukázal, že si vybral správně, když fotbalovou kariéru obětoval atletické dřině. Na Olympijském stadionu v Římě ve finále mistrovství Evropy hned prvním pokusem.

Potřetí během týdne překonal juniorský národní rekord, výkon 803 centimetrů mu přisoudil sedmé místo.

Plačící Maradona na pozadí slavících Němců na Stadio Olimpico v horkém létě 1990 je jeden z nejslavnějších obrazů kariéry fotbalové legendy. Petr Meindlschmid, ještě nedávno taky fotbalista, si ale z římského genia loci vzal sílu a při svém prvním velkém atletickém finále zazářil. V osmnácti letech se v prvním pokusu ve finále mistrovství Evropy proletěl přes osm metrů. A stačilo mu to na sedmé místo.

„Nemůžu si stěžovat. Vylepšený juniorský rekord, dostat se do finále, to je, co jsem si přál,“ hodnotil Meindlschmid. „Je tam ukazatel, že mám hodně co zlepšovat. Tohle určitě není nejdál, co dokážu skákat.“

V pondělí ráno to pro něj vypadalo jako začátek docela normálního týdne. A pak se to rozjelo jako ve filmu. Nejdřív zvedl telefon a dozvěděl se, že se na poslední chvíli dostal do nominace na mistrovství Evropy do Říma. V pondělí odpoledne na Odložilově memoriálu na Julisce překonal výkonem 792 centimetrů juniorský národní rekord, ve čtvrtek v kvalifikaci poprvé v kariéře skočil přes osm metrů – o jeden centimetr.

Pro přesnost. V roce 2002 tehdy devatenáctiletý Petr Lampart skočil 818 centimetrů, juniorský rekord mu ale nebyl uznán kvůli chybějícímu větroměru. Taky to byl talent, ale už se nezlepšil. To Meindlschmid se teprve rozjíždí. V sobotní noci přidal další dva centimetry a zkusil si závod ve finále evropského šampionátu.

„Dal mi hodně zkušeností, že musím pracovat s nátlakem od diváků, trošku i s nátlakem sám od sebe,“ řekl talentovaný dálkař pro Českou televizi.

Až do loňského roku byl dorosteneckou nadějí fotbalového Slovácka. Jeho atletický talent byl ale zjevný. Předloni v zimě sebral halový dorostenecký rekord v dálce Robertu Změlíkovi, olympijskému šampionu v desetiboji z roku 1992. Vloni v létě zlepšil venkovní dorostenecký rekord na regulérních 781 centimetrů a na EYOF v Mariboru obhájil zlatou medaili z  roku 2022, kdy se závodilo v Banské Bystrici.

K rozhodujícímu kroku ho přemlouval i národní rekordman Radek Juška, kterého mladík vloni na Odložilově memoriálu senzačně porazil ve svých sedmnácti letech. V zimě se pak definitivně vydal cestou atletiky.

Ve svém prvním evropském finále potkal s osobnostmi současné světové dálky. Bronzový skončil Švýcar Simon Ehammer, unikátní borec, který letos vyhrál halové MS v sedmiboji. Stříbro získal devatenáctiletý domácí hrdina Mattia Furlani, jenž výkonem 838 centimetrů překonal juniorský světový rekord. Vyhrál řecký fenomén Miltiadis Tentoglou, který hned dvakrát skočil rekord šampionátu 865 centimetrů a vyhrál svůj třetí evropský titul v řadě.

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-atletika-me-v-atletice/448496/byl-nadeji-slovacka-ted-hybe-atletikou-dalkar-18-zazaril-na-me.html

10 června 2024
Janošek o postupu: Vypuklo šílenství... Nároďák? S Haškem mluvil v lednu
Janošek o postupu: Vypuklo šílenství... Nároďák? S Haškem mluvil v lednu

V pátek před obědem zvedl telefon, po náročném týdnu oslav měl ještě problémy s hlasem. Dominik Janošek (25) prožil v Nizozemsku úchvatnou sezonu. Celkem 15 gólů a 11 asistencí vyšperkoval postupem do první ligy.

Trošku stranou české veřejnosti se stal jedním z nejúspěšnějších hráčů působících v zahraničí. V Bredě, tradičním fotbalovém městě, zažil neskutečné oslavy a emoce z návratu do nejvyšší soutěže. O víkendu se navíc oženil, takže šlo o dokonalý start léta. „Užívám si to,“ liboval si během rozhovoru pro deník Sport a iSport Premium.

Stíháte vstřebat, co se všechno kolem vás děje?

„Spíš si to fakt užívám. Úspěchy si uvědomím až časem, jak začneme příští sezonu hrát první ligu, že to byl opravdu skvělý úspěch. Oslavy byly také parádní.“

Jak se slaví v Nizozemsku?

„V neděli jsme skončili sezonu, další dva dny jsem si maximálně užil s týmem, fanoušky. Od středy v Česku jsem se už soustředil na svatbu. Celé město tím absolutně žije. Lidé v Bredě jsou totální fanatici do fotbalu, čekalo se sedm let na postup do první ligy. Po sezoně, kterou jsme neměli výsledkově úplně dobrou, jsme odehráli úžasné play off. Po nedělním zápase vypuklo totální šílenství. Na stadionu nás čekalo asi 25, 30 tisíc lidí. Šlo přímo o festival, hráli nám tam nejlepší DJové na světě, byla to velká party. V pondělí jsme byli ve městě před radnicí, tam nás vítal starosta a oslavy pokračovaly přímo na náměstí. Ještě si to pořádně neuvědomuju. Šlo o něco krásného, emoce byly úplně všude a moc jsem si to užil.“

Patřil jste k tahounům oslav?

„To ne, nikdo z nás nevyčníval. Všichni jsme si to užili naplno, kór po takovém úspěchu. Každý slavil naplno. Kluci, co třeba nikdy nepili alkohol, to do sebe ládovali. (úsměv) Nikdo toho moc nenaspal.“

Prožíval jste něco podobného jako Václav Hladký s Ipswichem, který oslavil postup do anglické Premier League?

„Určitě. Breda je jeden z historicky největších klubů v Nizozemsku. Už jenom kvůli fanouškům si první ligu zaslouží. Sedm let měli problém se tam dostat, každou sezonu měli nestabilní tým. Teď se to povedlo, pro všechny to byl až dojemný okamžik, výbuch emocí.“

Můžete kvůli zájmu fanoušků vůbec v klidu vyjít do města na kafe?

„Během sezony to bylo v pohodě. Když jsem šel nakoupit nebo někam do restaurace, fanoušci se s námi fotili, to bylo pěkné. Ale při oslavách ve městě to bylo šílené. Od centra Bredy bydlím asi pět minut pěšky, při oslavách jsem to šel asi hodinu a půl. Každý se chtěl fotit, chtěl podpis, budu si to pamatovat do konce života.“

Bylo náročné se dostat do ligy přes play off?

„Závěr základní části byl fakt těžký, pro celý tým i naše fanoušky. Nehráli jsme pěkný fotbal, scházeli nám body. Do play off jsme postoupili až z posledního postupového místa, nikdo nám tam nevěřil. První kolo jsme šli na Rodu, která byla třetí a do posledního kola bojovala o přímý postup. Obrovskou výhodou bylo začínat zápasy doma. Od prvního zápasu play off to byl od fanoušků čistý fanatismus, atmosféra vlila do týmu novou energii. Hráli jsme jako vyměnění, nebyl prostor na únavu. Dá se říct, že jsme play off zvládli v suchém triku.“

Jak se vám v takové atmosféře hrálo?

„Spíš mě to nakoplo. Jsem typ člověka, co skoro není nervózní, možná malinko, když stojíte v tunelu a čekáte na zápas. Byl jsem odhodlaný, namotivovaný udělat pro postup maximum.“

Smlouvu v Bredě máte ještě na jednu sezonu. Budete v týmu pokračovat?

„Na 90 procent bych měl zůstat, nemám ani důvod odcházet. Mám tam dobrou pozici, bude se tam hrát první liga s top mančafty. Pokud nepřijde velká nabídka, což nepředpokládám, měl bych stoprocentně zůstat. V týmu ale budou změny, hodně klukům končí smlouva, co mám zprávy, tak se nebudou moc prodlužovat. Musí přijít posily. Vyzkoušeli jsme si to v posledním kole proti prvoligovému Excelsioru, že kvalita týmů z nejvyšší soutěže je jinde. Posilovat se určitě bude.“

Odehrál jste životní sezonu?

„Určitě. Patnáct gólů a jedenáct asistencí, to se nepovede každou sezonu. Ale i co se týká herní stránky, určitě šlo o životní rok, postup už byl jen třešnička na dortu. Jsem vyspělejší hráč, konečně jsem si vyzkoušel evropský zahraniční fotbal. Naučil jsem se jiný styl v jiné zemi, to je k nezaplacení.“

Sedí vám ofenzivní styl nizozemského fotbalu?

„Kvůli tomu jsem do Bredy přicházel. Když jsme si to s agentem Romanem Brulíkem vyhodnocovali před sezonou, liga, když to přeženu, byla dělaná přímo pro mě. Asi to byl fakt dobrý krok.“ (úsměv)

Mluvil s vámi někdo ohledně reprezentace? V nominaci na EURO jste mezi náhradníky.

„Byla to varianta na březnový sraz. Trenér Hašek tvořil nový kádr, obvolával hráče. V lednu jsme byli v kontaktu, trenér mi volal, říkal, že mě sleduje, že je rád, jak se mi daří. Když ale nevyšla nominace na sraz v březnu, nedělal jsem si moc naděje směrem k EURO. Bral jsem to realisticky, že to nevyjde.“

Hodláte zabojovat o nároďák směrem k Lize národů a další kvalifikaci o MS?

„Motivaci mám obrovskou, kdo by nechtěl v reprezentaci hrát. Je to největší čest, jakou může mít hráč. Pomůže mi, že jsme postoupili do první ligy, budu víc sledovaný.“

Získal jste si góly a asistencemi fanoušky Bredy?

„Nazvu to ještě jednou šílenstvím. Když jsem přicházel, nikdo mě neznal. Letěl jsem na zdravotní prohlídku a už jsem měl ve zprávách gratulace, že jsou moc rádi, že tam jdu, fanoušci za to byli vděční. A to jsem přestupoval z Pardubic... Byl to důkaz, jak fotbal milují a jsou rádi za každého hráče. Tím, jak jsem se pak projevoval na hřišti, vztah s fanoušky a klubem se jenom stupňoval.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-ostatni-ligy/448542/janosek-o-postupu-vypuklo-silenstvi-narodak-s-haskem-mluvil-v-lednu.html

23 května 2024
Hra o Hlavatého. Dvě nabídky na stole, Pardubice čekají. Probudí se velká „S“?
Hra o Hlavatého. Dvě nabídky na stole, Pardubice čekají. Probudí se velká „S“?

Žádané zboží z Pardubic stále ještě neví, na kterou adresu bude doručeno. Elegán i pracant středu pole Michal Hlavatý má dvě konkrétní nabídky, v obou případech je s nimi srozuměn.

Současný zaměstnavatel však stále vyčkává, zda se neozve jedno z velkých S, z čehož by samozřejmě profitoval mnohem výrazněji.

V zimě ustoupil od osobních cílů. Pochopil, že je potřeba, aby zůstal v červenobílém klubu, pomohl mu k záchraně. Byl zásadní hráč, hlavní opora. A tak neodešel do jiného týmu vyznávajícího stejné barvy.

Pětadvacetiletý Michal Hlavatý byl srozuměn s tím, když Pardubice odmítly nabídku Slavie pro svého lídra. „Vzal jsem to,“ vzpomíná. Tehdy vznikla dohoda, že v létě nebudou Východočeši šikulovi bránit.

Nejprve však musel pomoci k záchraně, což se podařilo definitivně potvrdit v neděli výhrou 4:0 nad Karvinou, k níž záložník přispěl dvěma asistencemi. Týden předtím pak byl hvězdou dalšího klíčového utkání s Českými Budějovice - vítězství 3:2 stvořil dvěma zásahy.

„Záchrana byla to nejdůležitější. Nedovedl jsem si představit, že by se to nepodařilo,“ dokázal, že mu klub i město přirostly k srdci. „Myslím si, že Michal udělal pro záchranu Pardubic opravdu maximum a že nyní nastává ten správný moment pro jeho transfer za dalšími výzvami. Spoléháme na dohodu, kterou v únoru s vedením klubu uzavřel a která by mu měla umožnit tento krok učinit,“ řekl hráčův agent Roman Brulík.

Produktivitu, jež byla jeho asi jediným záporem (ne výška se nepočítá), nakonec vyšvihl na velmi slušných deset bodů - čtyři branky plus šest přihrávek. Proto bylo jasné, že se trvalý zájem změní v ještě větší rozruch.

Jako první poslal přímý dotaz Liberec. Poté se zapojil do hry Baník, jehož současná nabídka (15 milionů) by měla být vyšší. A také pro hráče jsou podmínky nastaveny na příznivější úrovni než v případě Slovanu.

Nicméně Hlavatý je přístupný oběma možnostem. „Každopádně by to pro mě byl posun,“ netají. „Baník je velký klub, má ohromnou fanouškovskou základnu,“ vypočítává. „V Liberci se zase rozjíždí projekt s novým majitelem panem Kaniou. I to je pro mě lákavé,“ doplňuje.

Pro severočeskou cestu hovoří ještě jeden podstatný fakt. K mančaftu přechází z Pardubic trenér Radoslav Kováč, s nímž je Hlavatý na jedné vlně. Spolupráce jim seděla poslední dva roky, ani jeden by se nebránil jejímu pokračování.

Zdálo by se, že si stačí vybrat, samozřejmě přihlédnout k přání hráče, které je (mělo by být) vždy primární a obchod uzavřít. Přesto jde vše pozvolna.

Zaprvé ještě neskončila sezona, Pardubičtí se s ní rozloučí sobotním utkání na Bohemians, v němž už o nic nepůjde, oba celky mají jistotu udržení. Zadruhé se čeká, jestli se probudí doposud spící obři.

Jak už bylo řečeno, Slavia měla o Hlavatého zájem v zimě, interes ostatně potvrdil i trenér Jindřich Trpišovský: „Máme ho v seznamu delší dobu, je to podobný typ jako Petr Ševčík. Míša má takový pozdější vývoj, jak jsou někteří hráči akcelerovaní, tak k jeho rozkvětu teprve dochází a bude docházet a na téhle úrovni bude hrát hodně dlouho.“

Sparta se poslední dny soustředí na oslavy a na finále poháru, ale Hlavatého má každopádně vysoko na seznamu pro střed pole. Mezi tuzemskými plejery dokonce nejvýše. Navíc se jí zranil tahoun Kaan Kairinen, jenž může kvůli zlomenému kotníku absentovat i několik měsíců.

Pro Pardubice by byl obchod s nejbohatšími značkami samozřejmě lukrativnější. Proto otálejí. Jenže přímé otázky z Prahy zatím na východ nedoletěly…

 

Hlavatý ve F:L 2023/24

Zápasy: 33

Minuty: 3023

Góly: 4

Asistence: 6

Střely na zápas/na bránu: 1,61/38,9 %

xG (očekávané góly)/na zápas: 6,22/0,19

Přihrávky na zápas/úspěšné: 36,86/76,6 %

Nahrávky do šestnáctky na zápas/úspěšné: 3,42/48,7 %

Nahrávky do finální třetiny/úspěšné: 5,63/62,4 %

Driblinky na zápas/úspěšné: 1,34/54,2 %

Defenzivní souboje na zápas/úspěšné: 6,22/52,2 %

Zachycené míče na zápas: 2,56

Faulován na zápas: 2,38

Zdroj: Wyscout


Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2023-24/447742/hra-o-hlavateho-dve-nabidky-na-stole-pardubice-cekaji-probudi-se-velka-s.html

30 dubna 2024
Feyenoord, PSV, Ajax? Česká hvězda Bredy ve druhé lize nezůstane
Feyenoord, PSV, Ajax? Česká hvězda Bredy ve druhé lize nezůstane

Z české Fortuna ligy odcházel Dominik Janošek nenápadně. Měl za sebou povedenou sezonu v Pardubicích, po níž přišla nabídka z nizozemské Eerste Divisie, druhé nejvyšší soutěže. V týmu NAC Breda technický záložník oslnil.

/Od zvláštního zpravodaje v Nizozemsku./

Jen málokterý český fotbalista v zahraničí má nyní v týmu takové postavení jako brněnský odchovanec Dominik Janošek v NAC Breda. S 11 góly a devíti asistencemi se český záložník stal jednoznačným tahounem týmu, který tradičně hrává v první lize, letos ale zažívá nepříliš povedenou sezonu o soutěž níž.

„Hlavním cílem je stále play-off o postup do první ligy,“ říká středový hráč s dobrou střelou a připomíná trochu netradiční herní systém, díky němuž lze postoupit i z osmého místa po základní části soutěže. Krátce před naší schůzkou v Bredě tým NAC prohrál doma 1:4 s Dordrechtem. „To bylo až neuvěřitelné, takovou individuální kvalitu na míči jsem viděl naposledy při zápasech se Slavií nebo Spartou,“ oceňuje Janošek soupeře. Svůj nynější tým by ostatně v české lize zařadil do první pětky. „Individuální kvalita hráčů je oproti Česku opravdu velká, ale v taktice a bránění je dál česká nejvyšší soutěž,“ porovnává.

Hlavně útočit, ať to není nuda

Potvrzuje i pověst holandské ligy jako soutěže, kde se hraje stylem „nahoru dolů“: „V Česku se týmy soustředí na obranou fázi, tady na útočnou. I proto se tu pořád něco děje, zápas je pak třeba 10:10 nebo 15:15 na střely. To je v Česku nepředstavitelné, tam je hlavní filozofie nedostat gól. Tady je to naopak, hlavně útočit, ať to není nuda,“ popisuje. Atraktivní fotbal přitahuje i fanoušky – na domácí utkání Bredy chodí plný stadion s kapacitou 19 tisíc míst.

Kromě návštěv by řada českých ligových týmů mohla Bredě závidět i další podmínky – klub disponuje 20členným realizačním týmem, v němž jsou například čtyři fyzioterapeuti, nechybí ani videoanalytik. Českého záložníka měl ostatně klub dobře vyskautovaného a ihned mu svěřil zahrávání standardních situací: „Přizpůsobili se mi a funguje to, jsme nejlepší v celé lize. Když kopeme standardky, máme 40procentní šanci na vstřelení gólu,“usmívá se Janošek. Zatímco v Česku nastupoval vždy ve středu záložní řady, v Nizozemsku někdy hraje ze strany.

Díky své produktivitě už pozoruje, že se na něj v jarní části sezony zaměřují obránci víc než v prvních měsících. „První půlrok mě neznali, byl jsem tak víc na balonu a mohl jsem víc tvořit. Poslední zápasy je tam už osobní bránění, s tím jsem se ale potýkal poslední dvě sezony i v Česku. Není to pro mě nic nového a pro mou sebedůvěru je to lepší. Vím, že asi něco dělám dobře,“ věří.

Telefonát od Haška mě potěšil

O tom svědčí i lednový telefonát reprezentačního kouče Ivana Haška: „Strašně mě potěšilo, že jsem do budoucna v hledáčku. Že bych ale myslel, že rovnou pojedu na Euro, to zase ne,“ říká skromně. Už v zimě se přitom od manažera dozvěděl, že jeho výkony sleduje několik klubů z nizozemské nejvyšší soutěže, která je nyní jeho hlavním cílem.

„Když jsem byl malý, odjakživa jsem fandil Manchesteru United a chtěl jsem hrát Premier League. Teď je mým cílem dostat se do první ligy a nastupovat proti Ajaxu, Feyenoordu nebo PSV Eindhoven,“ plánuje. Ale kdo ví, třeba právě z jednoho z klubů nizozemské „velké trojky“ v létě přiletí do Bredy nabídka za českého šikulu.

V Bredě je ale Janošek nyní spokojený, a to i s kolektivem, přestože ho označuje za největší rozdíl oproti fotbalovému životu v Česku. „Kluci to tu berou vyloženě jako práci. Každý si hledí svého, po tréninku jede domů, není to na chození na kafe po tréninku jako u nás. Ale vůbec si nestěžuju, parta je tu i tak skvělá,“ oceňuje. Výhodou je i fakt, že v klubu působí Slovák Martin Koscelník, který hrával za Slovan Liberec.

Vzhledem k tomu, že je v klubu sedm hráčů, kteří mluví jen anglicky, probíhají v Shakespearově jazyce i všechny mítinky a přípravy na zápas. Nizozemští hráči umí anglicky perfektně, Dominik Janošek se v jazyce musel hodně zdokonalit: „Posun je velký, v angličtině už dávám rozhovory a bavím se s kluky,“ pochvaluje si.

Na holandské mentalitě ho překvapuje i jistá flegmatičnost. „Je jim to trochu jedno, jdou si hlavně zahrát. Někdy je to dobré, nejste ve stresu a máte klid na míči, na druhou stranu ale nemáte takovou motivaci a nevybičuje vás to. V Česku jsme byli schopní se na tréninku pokopat, bojovali jsme o každý centimetr, tady jsou všichni kamarádi. Tréninky mají intenzitu, ale kluci do sebe nijak nechodí,“ všímá si.

Na stadionu tráví na rozdíl od Česka víc času, přichází už na snídani a domů se dostane okolo třetí hodiny. Když je volno, rádi s přítelkyní vyrazí na výlet – třeba na tulipánové koberce do Keukenhofu nebo do Bruselu, který mají z Bredy jen hodinu jízdy.

V televizi pak nezanedbává ani českou nejvyšší soutěž: „Nejvíc Pardubice, dívám se ale i na zápasy první trojky,“ říká záložník, jenž si občas napíše s kamarádem z reprezentační jednadvacítky Ondřejem Lingrem. Pokud v létě vyjde postup s Bredou nebo přestup do nějakého týmu v Eredivisie, mohou se potkat na hřišti jako soupeři a možná i jako spoluhráči v dresu národního týmu.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sport-fotbal-euro-feyenoord-psv-ajax-ceska-hvezda-bredy-ve-druhe-lize-nezustane-250538

22 ledna 2024
Vlkanova o Polsku či odchodu z Plzně: Koubek? Někdy se očekávání nevyplní
Vlkanova o Polsku či odchodu z Plzně: Koubek? Někdy se očekávání nevyplní

Po roce a půl za sebou zavřel v Plzni dveře. Na podzim Adam Vlkanova prakticky nehrál.

S trenérem Miroslavem Koubkem jim to neladilo zdaleka tak dobře jako v Hradci Králové. „Někdy se očekávání úplně nevyplní. Takový je život,“ nebere to tragicky devětadvacetiletý středopolař. Jaro stráví na záchranářské misi v polském Ruchu Chorzów.

Zaobíral se zájmem Hradce Králové, návrat domů však Adam Vlkanova zavrhl. Zatoužil po zahraničí. Chtěl si poprvé v kariéře vyzkoušet, jak se dělá fotbal v cizině. „Byla to priorita,“ potvrzuje záložník v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. Domluvil se s předposledním celkem Ekstraklasy, Chorzów ztrácí na záchranu šest bodů. To však v rozhodování člena širšího kádru reprezentace nehrálo roli. Chce především hrát.

Proč to v Plzni nevyšlo lépe?

„Začátek byl dobrý, hrál jsem v podstatě všechno, Ligu mistrů, dostal jsem se do reprezentace, byť jen na chvilku. A pak? Nevím… Poslední půlrok nebyl ideální. Sice jsem začal v základu, ale potom už nehrál. Na startu sezony jsme neměli výsledky, nedařilo se nám. Proto se upravilo rozestavení, naše hra se obecně změnila, a hlavně se začalo dařit. A jak znám trenéra Koubka, za takové konstelace moc změn v sestavě nedělá. Prakticky jen v případě zranění. Proto bylo těžký se do sestavy podívat. Nehrál jsem, z Plzně odcházím. Na rovinu jsem řekl, že pokud to půjde, rád to zkusím jinde. Viktorka nedělala problémy, proto jsem v Polsku.“

S trenérem Koubkem jste se detailně poznali v Hradci Králové, kde na vás spoléhal, měli jste skvělý vztah. V Plzni to bylo jiné. Nemrzí vás, že vás v sestavě nepodržel déle?

„Někdy se očekávání úplně nevyplní. Takový je život. Víc bych se k této otázce nevyjadřoval.“

Dobře, půjdeme od toho. Když se řekne Plzeň, na co za poslední rok a půl nezapomenete?

„Na Ligu mistrů a gól do sítě Bayernu. To nikdy nevymažu. Byly to úžasné zážitky. Nicméně já nic nebalím. Nikde není napsaný, že za půl roku nemůžu být ve Viktorce zpátky. Mám na ni dobré vzpomínky, nic neházím do koše. Jsem sice v Polsku, ale to pro mě neznamená konec v Plzni. Mám smlouvu až do léta 2025.“

Do Plzně jste přišel z Hradce, z provinčního klubu. Po mnoha zklamání z nenaplněných přestupů, jste si splnil sen. Co byl nejtvrdší střet s realitou?

„V Hradci jsem měl vybudovanou pozici. Byl jsem kapitán, všechno se hrálo přese mě, kopal jsem standardky. Byl jsem pořád v centru dění. V Plzni to bylo úplně jiné. Mnohem větší a tvrdší konkurence. Víc profesionality, odlišné klima. Načerpal jsem obrovské množství zkušeností, zažil něco zcela jiného. Vždyť já jsem nehrál… V kariéře se mi to ještě nikdy nestalo. Nic takového jsem dosud nezažil. O to bylo angažmá v Plzni složitější. Zpětně jsem za to rád, člověk vidí fotbal i z jiné stránky, dovede se vcítit do myšlenek kluků, což jsou na lavičce a hrají o dost míň.“

Během podzimu jste se dostal do situace, že musíte na maximum využít každou sebemenší šanci. Jinak budete sedět na zadku. Bylo to náročné na psychiku?

„Bylo. Člověk si řekne, ať je v klidu, že ví o svých kvalitách. Jenže když musíte, z přemíry snahy občas děláte špatné věci. Nohy nedělají to, na co jste zvyklí. Jen proto, že strašně moc chcete. Je to skličující. Kluci, co tohle neřeší, mají výhodu. Já prostě potřebuju cítit důvěru trenéra, pak se mi hraje mnohem líp.“

Proč jste kývl Ruchu Chorzów?

„Měl jsem sice ještě další nabídky, ale právě z Ruchu jsem cítil největší zájem. Sešel jsem se s Januszem Niedzwiedzem, což je nový trenér. Vysvětlil mi svoji fotbalovou filozofii, co chce hrát, popsal tréninkové metody. Jednoduše mi řekl spoustu informací, které pro mě byly nové. V Česku jsem ještě nezažil trenéra, který by takhle viděl fotbal a tímto způsobem pracoval. Spojení s tímto člověkem mě moc lákalo. Řekl jsem si, že to pod ním chci zkusit. Chorzów také projevil největší snahu. Ještě neskončila podzimní sezona a už se lidé zevnitř zajímali. Prostě to vyhráli. Mohl jsem jít i jinam, ale z dalších klubů jsem necítil tak velkou odhodlanost a extrémní chuť mě získat.“

Nevadí vám, že budete v Ektraklase tvrdě bojovat o záchranu?

„Jasně, ztrátu máme, ale šance je, což je pro mě důležitý. Přiznám se, že na situaci v tabulce jsem moc nebral ohledy. Chtěl jsem hlavně hrát. Navíc v systému, který mi může sedět.“

Vrátím se k trenérovi Niedzwiedzovi. Čím konkrétně vás uchvátil?

„Líbí se mi jeho uvažování o fotbale. Vize, s jakou chce hrát. To znamená žádné nakopávání, všechno rozehrávat, pěkně odzadu. Velký důraz klade na postavení hráčů, aby každý byl v danou chvíli ve správné pozici. Chce presovat, hrát nahoře, což mi sedí mnohem víc než čekat v bloku. Nechci zabíhat do úplných podrobností, ale zatím jsem spokojený. Samozřejmě se to může změnit, ale i podle toho, jak trénujeme, jak kvalitní jsou video mítinky, kde máme nachystaný detailní servis, je vidět, co trenér chce a jak toho docílit. Je super, že nám nejenom řekne, jak máme hrát, ale také z jakých důvodů máme dělat tohle a tohle. Svoje myšlenky s námi i probere, zeptá se na názor. Jde hodně do hloubky.“

Chtěl jste do ciziny stůj co stůj?

„Ano. Preferoval jsem zahraničí. Chtěl jsem vyzkoušet něco jinýho. Celý život hraju doma, chtěl jsem vyrazit ven, nasát fotbal z jiného pohledu. Moc mě to zajímalo. Zatím to je pouze na půlroční hostování. Co bude dál, se teprve uvidí. Řešil jsem i Hradec, to byl jediný klub u nás, kam bych případně šel.“

Jak jste s Hradcem byli daleko?

„Diskuse se vedly v příjemném duchu. S lidmi v klubu mám dobré vztahy. Takže jsme se bavili, jestli bych si návrat dokázal vůbec představit a za jakých podmínek. Čili jestli se má Hradec o něco pokoušet. Od začátku jsem jim říkal, že chci do zahraničí, že je to priorita.“

Z mého pohledu by návrat do Hradce nedával příliš smysl. Finančně ani sportovně. Vám to tak nepřišlo?

„Do Hradce se chci jednou vrátit, ale ne tak rychle. Časem jako hráč, nebo v nějaké pozici uvnitř klubu. Takže máte pravdu, zahraničí dávalo větší logiku.“

Čeští hráči jsou takřka bezvýhradně unešení z podmínek v Polsku. Jaké zázemí jste našel v Chorzówu?

„Stadion je krásný, byť už trochu starší. Samotné zázemí je pak o něco skromnější, nicméně všechno je na jednom místě, hřiště s umělou i přírodní trávou. Nemám si na co stěžovat. Péči máme velmi dobrou, mám všechno, co potřebuju. V klubu se perfektně starají o zdraví hráčů, hodně věcí se tady řeší na základě rozborů krve, každému se snaží dodat to, co potřebuje. V tomto ohledu je to strašně fajn.“

Co víte o polské Ekstraklase?

„Probíral jsem to s Petrem Schwarzem (záložník Slasku Wroclaw). Vyptával jsem se nejen na Chorzów, ale i na ostatní týmy. Plno důležitých věcí jsme si řekli, jeho pohled na Ruch byl do značné míry zkreslený bývalým trenérem. Pod ním se hrálo v nízkém bloku, jen se bránilo, to by nebylo nic pro mě… S novým trenérem se mění filozofie, z každého zaměstnance klubu je cítit, jak se chtějí za každou cenu zachránit, byť vědí, že to bude sakra těžký. Šváňa mi chválil i Niedzwiedze, získal na něj dobré reference. Dokonce byl překvapen, že jdu k týmu, co bojuje o záchranu.“

Na tu ztrácí Chorzów šest bodů, navíc oproti některým konkurentům máte o zápas víc. Trochu to dělá dojem nemožné mise.

„Sranda to nebude, ale máme před sebou patnáct zápasů. Budeme bojovat. Na podzim Ruch vyhrál jen jeden zápas, další body získal za remízy. Tolik se neprohrávalo, ale v tříbodovém systému vám po remízách body nenaskakují. Potřebujeme dobře začít, abychom se rozjeli. V týmu jsou samí Poláci, během podzimu tady hrál Honza Sedlák, nyní si shání jiné angažmá.“

Čili jazyková bariéra odpadá.

„Ano, s každým se domluvím. Polsky rozumím, sice ne slovo od slova, ale nějak to dávám. Poláci víc rozumí slovensky, takže se dá i tak. Navíc několik kluků umí anglicky. Žádný problém.“


Adam Vlkanova

Narozen: 4. září 1994 v Hradci Králové (29 let)

Pozice: záložník

Hráčská kariéra: Olympia Hradec Králové (2007–13), Bohemians Praha (2013–14), Hradec Králové (2014–22), Plzeň (2022–23), Chorzów (od 2024)

Největší úspěch: 3. místo v lize s Plzní (2022/23), účastník základní části Ligy mistrů

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-ostatni-ligy/442346/vlkanova-o-polsku-ci-odchodu-z-plzne-koubek-nekdy-se-ocekavani-nevyplni.html

RBR SportConsult a.s.
Na Míčánce 33
169 01 Praha 6