Nebylo by fér říci, že pouze končící smlouva v Plzni dělá z Lukáše Kalvacha, dlouhodobě jednoho z nejlepších hráčů Chance Ligy, atraktivní letní zboží.

Každopádně kontrakt platný již pouze do června 2025 zásadně mění situaci na trhu a možná i v životě zanedlouho třicetiletého středopolaře. Nově se k vážným zájemcům o Kalvacha přidává Slovan Bratislava. „Ano, zajímá nás,“ potvrzuje generální ředitel slovenského mistra Ivan Kmotrík mladší ve videorozhovoru, který v následujících dnech najdete na webu liganaruby.cz. Šéf klubu také popisuje, co zkušenému záložníkovi nabízí.

Šest sezon v Plzni – a možná šlus. Kapitán Lukáš Kalvach netají, že s vyprchávající smlouvou by rád vyzkoušel novou výzvu v zahraničí. Má na to před třicítkou nejvyšší čas a po další parádní sezoně rovněž ideální podmínky, byť Viktoria, jak už sám boss Adolf Šádek sdělil, se s lídrem týmu určitě ráda dohodne na pokračování i na poslední chvíli v červnu.

Podle informací iSportu láká Kalvacha nejvíc americká MLS, případně polská Ekstraklasa či soutěže v Beneluxu. Zřejmě by se nebránil ani angažmá v Turecku, pokud by šlo o zajímavou destinaci. S agentem Romanem Brulíkem před pár dny vše osobně v Praze probírali, varianty se již rýsují.

Nicméně – jak poznal i spoluhráč Pavel Šulc – sehnat top nabídku není navzdory kvalitě i životopisu snadné. V USA je kromě toho háček ve vysokých daních. Fajn životní zkušenost pro celou rodinu, avšak paradoxně by možná příliš ekonomicky neporostl, což může být pro člověka vyhlížející nejlepší (a pravděpodobně poslední takový) kontrakt pochopitelnou překážkou.

Kmotrík láká Kalvacha do Slovanu

Situace by mohl využít Slovan Bratislava, čerstvý slovenský mistr (sedmkrát v řadě) už zahájil jednání.

„Myslím, že v Plzni odkroutil už hodně sezon. Každý dojde do stádia, že potřebuje nějakou změnu,“ sdělil redakci v úterý přímo na stadionu Tehelné pole generální ředitel klubu Ivan Kmotrík mladší v rámci videorozhovoru pro Ligu naruby.

Sice asi nejde o cizinu, kterou si Kalvach původně představoval, ale zároveň „belasí“ drží v rukou na první pohled možná nenápadné, zato docela silné trumfy. Ve Slovanu by si mohl střelec jednoho reprezentačního gólu vydělat oproti Plzni klidně dvojnásobek, což je momentálně zásadní. Navíc to má z kraje Olomouce, kde koupil dům, do Bratislavy dvě hodiny autem. I to může hrát klíčovou roli, na přelomu června a července totiž očekává s manželkou Darinou narození druhého potomka.

„Umíme nabídnout boj o titul, stabilní kádr i klub, který je dobře finančně zabezpečený a nemá absolutně žádné problémy. Dobré město, dobrý životní standard. Hráči jsou tady všeobecně spokojení, nechtějí odcházet. Cítí se u nás opravdu komfortně, což je pro klub pozitivní. Tento plus se nám daří využívat. Bratislava má co nabídnout v rámci kulturního vyžití i životního standardu. Blízko je to odsud do Vídně, která je obrovskou evropskou metropolí,“ popisoval Kmotrík. „A ano, i do Olomouce. To je další věc,“ usmál se.

Důležitý bude určitě i sportovní aspekt. Plusem Slovanu je zázemí, trofeje a evropské poháry. Vytížení ve středu pole by měl Kalvach vzhledem ke svému umu podobné jako ve Viktorii, zvlášť když se kvůli zdravotním problémům blíží loučení potenciálního konkurenta Juraje Kucky.

Minusem je úroveň Niké Ligy, která v porovnání s českou nejvyšší soutěží nenabízí za sezonu příliš kvalitních konfrontací. A kulantně řečeno netáhne. Oproti boomu Chance Ligy, co se týče zájmu fanoušků, médií, návštěvnosti, propagace, koeficientu či vstupu miliardářů do fotbalu, jde o propastný rozdíl. O srovnání s Ekstraklasou, která je také možností, ani nemluvě.

„Nabízíme souboj o titul,“ podotkl Kmotrík ještě jednou ze všeho nejvíc. „Myslím, že kdyby zůstal v Plzni, bude to mít v konkurenci Sparty a Slavie velmi náročné. Tím Plzeň rozhodně nezatracuji ani neponižuji, dlouhodobě dělají fotbal velmi dobře. Ale finance jsou nezastavitelné, Slavia se Spartou postupují velmi silně. Mám pocit, že tam není finanční limit, což může být pro Plzeň z dlouhodobého hlediska problém pro to, aby mohla reálně přemýšlet nad mistrovským titulem.“

Naopak opci na útočníka Idjessiho Metsoka, jenž právě z Plzně hostuje na Tehelném poli, pravděpodobně Slovan neuplatní.

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-slovensko/461631/kalvach-nas-zajima-v-plzni-je-boj-o-titul-narocny-rika-kmotrik-co-boss-slovanu-nabizi.html

Mimořádný hráč, kreativní tvůrce, spojnice řad, klíčový pilíř celé hry. Když vstoupí na plac Lukáš Kalvach (29), okamžitě poznáte šéfa, který vládne dění na trávníku. A umí to jako málokdo.

V ligovém finiši nabírá formu, může jít o jeho poslední zápasy v plzeňském dresu. Kapitán Viktorie dokončí kontrakt a od léta nejspíš vyzkouší zahraniční štaci. Západočeský klub, aktuálně druhý celek Chance Ligy, musí vymyslet, jak a kým svůj „mozek“ nahradit.

Ještě v zimě na soustředění ve španělském Benidormu zkoušel Adolf Šádek svého lídra přesvědčit, aby podepsal novou smlouvu a i kariéru po třicítce spojil s Plzní. Šestiletá úspěšná spolupráce se ale nejspíš blíží ke konci. Lukáš Kalvach v létě využije možnost odejít jako volný hráč a se svými agenty řeší některou ze zahraničních možností.

Kalvach už v zimě obdržel laso z americké MLS, okusit zámořskou soutěž ho láká. Dá se říct, že jde o jeden z jeho snů, s rodinou zamířit za oceán, získat nové zkušenosti v lize, která i vzhledem k blížícímu se mistrovství světa v Americe získává na popularitě a na prestiži. Z českých hráčů zde úspěšně působí Pavel Bucha (FC Cincinnati), aktuální novinkou je přestup Ondřeje Lingra ze Slavie do Houstonu. 

Po vzájemné dohodě zůstává Kalvach v Plzni do konce sezony, stále je možné, že podepíše nový kontrakt. Pravděpodobnější je ale varianta, že vybere něco ze zahraničí.

Podle informací Sportu ho sledoval dánský Midtjylland, výzvu ze severu Evropy ale odmítl.

Ozvat se mohou ozvat kluby z Belgie, Nizozemska nebo třeba Turecka, kde se lepší platební morálka a existují zajímavé destinace pro fotbal i život celé rodiny. Není vyloučené, že ještě přijde nějaká úplně jiná „bomba,“ ostřílený záložník v ideálním věku zadarmo může být lákavým zbožím.

Podle čeho se Kalvach rozhodne? Zkombinovat další angažmá s rodinnou situací je pro něj zcela zásadní. V květnu očekávají s manželkou Darinou narození druhého potomka, vybírat další angažmá bude i podle přání a potřeb svých nejbližších, aby vše klaplo dohromady.

Pokračování v Plzni není nereálné, ale v klubu se pomalu smiřují s tím, že v létě tým jejich klíčový hráč opustí. „Všechno je na něm. Kdyby z jakýchkoli důvodů cizinu zavrhl, udělám s ním smlouvu po posledním ligovém zápase, určitě se dohodneme. Nepochybuju o jeho charakteru, že by se na jaře šetřil a Plzni neodevzdal maximum,“ pravil plzeňský šéf Šádek v rozhovoru pro Sport a Sport.cz během zimního kempu ve Španělsku.

Varianta s Hrošovským padla

Skautské oddělení a další lidé se už pečlivě dívají na možnou náhradu. Velmi blízko byl rozjednaný návrat slovenského reprezentanta Patrika Hrošovského (32) z Belgie, jehož Kalvach v Plzni v létě 2019 nahrazoval. Ve hře byla víceletá smlouva a možnost práce v klubu po kariéře. Zkušený záložník se nakonec i po dohodě s rodinnou rozhodl přijmout nabídku na prodloužení smlouvy v Genku do června 2027. Aktuálně pravidelně nastupuje a s klubem vede tabulku.

Tah s Hrošovským tím padl, v české lize podobní kreativní záložníci, polaři jistí na balonu s patřičnou kvalitou schází. V Jablonci se daří Michalu Beranovi (24) nebo Sebastiánu Nebylovi (23), Plzeň v minulosti sledovala i Daniela Langhammera (22), aktuálně hostujícího z Mladé Boleslavi v Teplicích. Nahradit svého lídra se může pokusit i z vlastních zdrojů – větší vytížení by od léta mohl dostat Jiří Panoš (17), pokud mu vydrží zdraví, alternativou do středu pole je i Matěj Valenta (25) nebo Alexandr Sojka (22).

Viktoria intenzivně hledá i venku, je připravena do náhrady za svého lídra investovat. Podobně, jako se to povedlo v létě se Svetozarem Markovičem (25) z Partizanu Bělehrad za Robina Hranáče, jenž zamířil do Hoffenheimu.

Vzájemné vztahy jsou za úspěšné roky a odvedené služby z obou stran nadstandardní – Plzeň chápe, že Kalvach chce přijmout zahraniční výzvu, kapitána stále potřebuje na hřišti a nijak se mu nemstí za to, že v létě po vypršení smlouvy nejspíš odejde pryč zadarmo. Kalvach dohodu chápe a v závěru sezony se navíc rozehrává do fantastické formy.

V lize posbíral čtyři góly a čtyři asistence, na další čtyři branky asistoval v Evropské lize. Prakticky nesleze ze hřiště, na jeho přínosu stojí celá plzeňská hra. Ve chvíli, kdy nabral síly během reprezentační pauzy, hraje v mimořádné fazoně. V neděli proti Slovácku skóroval, před týdnem asistoval na Spartě. Plzeň se ale pravděpodobně bude brzy učit, jak hrát bez něj.

„Bude to velká ztráta, protože patří ke klíčovým hráčům. A nejen výkony a tím, že dal v posledních zápasech góly a asistoval. Hráči ho respektují, je velká persona, vyhrál se, má svou roli na hřišti. Ale rozumím mu, že chce jít ven, vydělat peníze. Tak to ve fotbale chodí a přeju mu to,“ zmínil pro Sport trenér a expert Zdeněk Ščasný. „Ale Plzeň má v kádru mladé kluky jako Panoše nebo Slončíka. Jsou hodně šikovní, dostanou prostor, zviditelní se, půjdou nahoru. Plzeň ví, co dělá.“

Jednání o jeho novém působišti už probíhají, v nejbližších dnech si má hráč s nejbližším okolím vyjasnit, jaké jsou možnosti a co přesně chce. Zda se vrhnout do dobrodružství za oceánem, přijmout finančně lukrativní nabídku z exotických destinací, či zda přijde ještě něco úplně jiného, co splní i nutné sportovní výzvy a cíle.

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-chance-liga/460474/plzensky-mozek-kalvach-pred-koncem-ve-viktorii-moznosti-v-zamori-i-dansku-padl-tah-s-hrosovskym.html

Slovácko v zimním přestupovém období přivedlo několik posil a jednou z nich je Štěpán Beran, který se vrací domů po působení ve Slavii Praha. Jak probíhal jeho návrat? Jaké má cíle a jak se těší na souboj proti svému bratrovi?

Jaké jsou tvé první pocity po návratu?

Skvělé. Kabina mě přijala hned, v tom nebyl žádný problém. Navíc jsem na Slovácku vyrůstal, prostředí jsem znal dokonale, a i některé kluky už jsem znal, takže návrat byl naprosto v klidu.

Jak se tvůj návrat vlastně zrodil?

Můj agent mi řekl, že o mě má Slovácko zájem. Potom mi volal sám trenér Smetana a bavili jsme se o mé roli v týmu a podmínkách. Hned mě to nadchlo a jiné možnosti jsem ani neřešil. Vyrůstal jsem tady a odmala jsem chtěl hrát za Slovácko, takže si to teď oklikou přes Slavii mohu splnit.

Když se ohlédneš zpět, co ti dalo působení ve Slavii?

Ve Slavii jsem působil více než pět let a určitě mě to jako hráče posunulo. Byla to pro mě taková škola. Na začátku jsme bydleli na hotelu, z malého města jsem se najednou ocitl v hlavním městě. Fotbalově to byl velký přínos. Slavia je velký klub, tréninky tam byly na vysoké úrovni a akademie je skvěle organizovaná. Měl jsem možnost hrát proti silným soupeřům a zlepšit se v mnoha ohledech.

Byl velký rozdíl mezi Slavií a Slováckem v infrastruktuře?
Slavia má samozřejmě skvělé zázemí, spoustu hřišť a úplně jiné možnosti. V tom se tady na Slovácku můžeme těžko měřit, ale i přes skromnější podmínky dokázalo Slovácko vychovat celou řadu výborných hráčů, kteří zde hráli, hrají nebo dělají klubu dobré jméno i za hranicemi naší republiky.

Spousta hráčů, kteří v klubu vyrostli, v něm roky hraje. Znáš někoho třeba z doby, kdy jsi byl ještě kluk?
Samozřejmě. Třeba Vlastu Daníčka, kterého si pamatuji už z dětství, kdy jsem chodíval na zápasy. Tehdy jsme jako hráčský doprovod nastupovali s hráči na hřiště, a já šel jednou za ruku právě s Vlastou. Jako dítě je to obrovský zážitek – jít vedle ligového hráče, navíc odchovance. Teď jsme spolu v jedné kabině a on je kapitánem našeho týmu.

V neděli tě čeká specifický duel proti Jablonci, kde hraje tvůj bratr Michal. Bude to vyhecované?
Samozřejmě! Oba chceme moc vyhrát, protože je to rivalita dvou bratrů a kdo zvítězí, ten bude ten půlrok víc na koni (smích). Jak to dopadne, ukáže až samotné utkání, ale dám do toho 100 %. Uvidíme, jaká bude sestava a jestli se do zápasu dostanu. Moc bych si to přál. Určitě nás nečeká nic lehkého, ale věřím, že to zvládneme a z Jablonce si přivezeme nějaké body.

Hrál jsi už někdy proti bratrovi v soutěžním utkání? A v čem je jeho síla?
Ne, nikdy jsme proti sobě v soutěžním zápase nenastoupili. V neděli by to mohlo být poprvé a moc se na to těším. Michal je menší postavy, má rychlé kroky, je silný na míči a umí skvěle měnit směr. Vždycky mě štvalo, když jsme jako děti hráli proti sobě – tím, že byl starší, většinou vyhrával. Teď mu to chci vrátit (smích).

Jak to bude s fanděním v rodině?
Tak o tom nemůže být žádná řeč (úsměv). Doufám, že celá rodina bude fandit Slovácku. Jsme odsud, takže je to jasné – všichni budou v bílém dresu. Ale s bráchou ještě musíme vymyslet nějakou sázku, aby naše vzájemná motivace byla ještě větší.

Co pro tebe znamená nosit reprezentační dres? A i když jsi věkově ještě mladší a hraješ za U20, nepřemýšlíš o reprezentaci U21 a Mistrovství Evropy na Slovensku?
O Euru U21 na Slovensku vůbec nepřemýšlím. Teď je pro mě hlavním cílem prosadit se v A-týmu Slovácka. Ale s reprezentačními zápasy zkušenosti mám z mládežnických kategorií. Reprezentovat je obrovská čest. Když stojíme před zápasem, hraje hymna a mám na sobě reprezentační dres, cítím velkou hrdost. Takové momenty jsou odměnou za tvrdou práci. Navíc se můžeme konfrontovat s nejlepšími vrstevníky z jiných zemí a podívat se na zajímavá místa.

Máš nějaký pamětihodný zápas?
Na reprezentační úrovni bych zmínil utkání proti Belgii na turnaji ve Španělsku. Dal jsem gól z přímého kopu přímo do šibenice a na další branku nahrál. Nakonec jsme vyhráli 2:1. Bylo to v kategorii U18 a turnaj měl tři zápasy – s Norskem, Irskem a Belgií. Skončili jsme druzí, ale porazit Belgii na úvod bylo skvělé.

A na klubové úrovni?
V paměti mi utkvěl zápas proti Juventusu Turín, když jsem hrál za Slavii. Pavel Nedvěd se na nás byl podívat a utkání se nám opravdu vydařilo. Vyhráli jsme 3:1, já si připsal gól a asistenci, takže na to vzpomínám moc rád.

Byl jsi někdy v zahraničí na stáži?
Ano, byl jsem v Nizozemsku v týmu Heerenveen. Celkově jsme tam byli třikrát a při jedné z těch stáží se mnou byl na týden i brácha. Vypadalo to slibně, Heerenveen se už domlouval s mým agentem a se Slavií na možném přestupu. Bohužel to nakonec zhatil koronavirus – zavřeli celou akademii a úplně se přestalo trénovat, takže z toho nakonec nic nebylo.

Co děláš ve volném čase?
Rád si jen tak odpočinu, zajdu se projít se psem nebo trávím čas s přítelkyní, i když momentálně žije na druhé straně republiky. V létě ale plánujeme společné bydlení. Když si pustím televizi, tak nejraději sleduji seriál Prison Break, viděl jsem ho snad třikrát. Rád si také poslechnu hudbu, hlavně český rap. V prosinci jsem byl na koncertě Viktora Sheena v O2 aréně a bylo to super.

Kdo měl na tvůj fotbalový vývoj největší vliv?
Jednoznačně rodina. Taťka nás s bráchou od malička trénoval, pořád vymýšlel nové tréninkové možnosti, studoval nejnovější trendy a zaváděl do naší přípravy novou metodiku. I do mimo fotbalových aktivit se snažil dostat něco fotbalového. Když jsme šli třeba na delší procházku, tak nám vzal každému míč, abychom měli doteky. Mamka se zase starala o naše zázemí. Rodiče nám vždycky dali to nejlepší.

Jaké jsou tvé nejbližší cíle? A co ty dlouhodobé?
Nejbližším cílem je dostat se do základní sestavy Slovácka a sbírat ligové starty. Dlouhodobě bych si jednou chtěl zahrát Premier League, ideálně za Manchester City pod Pepem Guardiolou. Ale to je sen – teď mě čeká spousta tvrdé práce.

Co bys vzkázal fanouškům?
Jsem odhodlaný makat na 100 % a na hřišti nechat všechno pro tým!

Zdroj: https://www.fcslovacko.cz/cs/novinky-a-tym/2197-rozhovor-stepan-beran-o-navratu-do-slovacka-slavii-bratrovi-v-jablonci-ale-i-snech-a-reprezentaci

PŘÍMO Z BENIDORMU | Zosobňuje netradiční příběh fotbalisty, který přišel za úspěchem a posunem v kariéře do Plzně. Merchas Doski se narodil a vyrostl v Německu, zároveň úspěšně reprezentuje Irák, zemi svých rodičů a příbuzných.

Na soustředění v Benidormu se v rozhovoru pro deník Sport rozpovídal o svých plánech v novém klubu po přestupu ze Slovácka, snu o účasti na mistrovství světa nebo cesty do profesionálního fotbalu, kdy si ve škole v rámci výuky vyzkoušel i praxi zedníka.

Postavou drobnější, ale o to zarputilejší, odhodlanější. Plzeň získala v zimě ze Slovácka velmi zajímavého hráče, muže ochotného pro úspěch na hřišti padnout. Levonohý krajní fotbalista může perfektně sedět do systému trenéra Miroslava Koubka. „Ano, tohle rozestavení se mi líbí,“ souhlasí Doski v rozhovoru pro Sport vedeném v jeho rodné němčině. Řeč přišla i na jeho obrovskou základnu fanoušků, na Instagramu hráče sleduje přes 750 000 uživatelů.

Jak se udál přestup do Plzně?

„Viktoria se o mě zajímala už v minulosti, první zájem jsem registroval rok nebo rok a půl zpátky. Vím to od svého agenta, se kterým jsme zájem řešili. Tenkrát to nedopadlo, ani sám nevím proč. Pokračoval jsem v práci na Slovácku, teď v zimě se přestup povedl. Jsem moc rád, že se naplnilo to, co jsme nakousli před tím rokem a půl.“

Byla pro vás Viktoria jasná volba?

„Už když jsem hrál proti Plzni zápasy za Slovácko, nastupovali jsme proti velkému klubu s historickou tradicí, který v minulých letech dělal tituly a dosáhl obrovských úspěchů. Má pěkný stadion, kam chodí hodně fanoušků. Vždycky jsem si takové zápasy hodně užíval. Vyhodnotil jsem si to jako skvělý krok do mé další kariéry.“

Jde o velký posun oproti Slovácku?

„Super už byl můj krok jít do Slovácka. Dalo mi velkou šanci, hned jsem si tam mohl zahrát evropské poháry, moc za to klubu děkuji. Fungovalo to tam velmi dobře. Ale když jsem přišel do Viktorky, hned jsem zjistil, že jsem opravdu ve velkém klubu, který hraje pravidelně Evropu a jiné těžké zápasy. Jsem moc rád, že jsem tenhle krok udělal.“

Není to tak dávno, kdy jste hrál v Německu amatérské soutěže a dělal si výuční list na zedníka. Vážíte si o to víc své cesty do profesionálního fotbalu?

„Dělal jsem si tříletý výuční list, patřila k tomu i praxe v oboru. Tréninky jsem měl až večer po práci, tohle bylo hodně náročné. V šest ráno jsem vstal, vypadl z domova a vracel se každý den až kolem desáté večer.“

Bylo těžké si v té době udržet sen o profesionální kariéře?

„Vstávat v šest ráno do práce, k tomu tréninky, bylo to opravdu těžké. Pak jsem najednou podepsal svůj první profesionální kontrakt v Rakousku (v druholigovém Innsbrucku, sezona 2020/21), konečně přišla důležitá změna. Najednou jsem nemusel brzy vstávat, v klidu jsem si užil ráno a pak šel na trénink. Konečně jsem měl i nějaký volný čas pro sebe. Na to si rychle zvyknete.“

Pochyboval jste někdy o své cestě do profi fotbalu?

„To vůbec. Věřil jsem, že to jednou přijde, zůstával jsem trpělivý. Když jsem fotbal kombinoval se zedničinou, měl jsem ještě větší motivaci u něj zůstat. Když na něčem tvrdě makáte a věříte tomu, odměna přijde. A povedlo se.“

V létě 2022 přišla nabídka ze Slovácka. Co jste v tu dobu věděl o českém fotbale?

„Česká liga je náročná zejména po fyzické stránce, hodně soubojů, což ke mně sedí. Jsem povahou bojovník, takže jsem do ligy velmi rychle zapadl.“

Musel jste si hodně zvykat na jiné prostředí, jazyk?

„To šlo docela rychle. V Uherském Hradišti je to hodně rodinné, příjemné. Lidé kolem mi tam se vším pomáhali, zvykl jsem si celkem snadno.“

Co čeština?

„Dobrý (směje se a odpovídá česky). Něco rozumím, na hřišti pochopím fotbalové věci, zvládám i jednodušší, zdvořilostní fráze – Jak se máš, já dobře a podobně.“

Učíte se česky?

„Základy jsem se naučil sám, vnímám češtinu kolem sebe. Třeba ‚Máš hezké oči‘ se občas někdy hodí.“ (úsměv)

Co říkala na přesun do Česka vaše rodina?

„Ti mě ve všem podporují, ať se rozhodnu v kariéře pro cokoliv. Vždycky stojí za mnou. Když jsem hrál se Slováckem evropské poháry, byli se podívat třeba na zápase proti Fenerbahce (srpen 2022, Slovácko v Turecku prohrálo 0:3, Doski odehrál celý zápas), jezdili na naše zápasy po celé Evropě.“

Šlo o moment, kdy jste si řekl, že na evropský level fotbalu máte?

„Určitě. Když jsem pracoval na stavbách a na podobné evropské zápasy se díval jenom v televizi, ptal jsem se sám sebe, zda bych tohle zvládl, zda bych na té úrovni mohl hrát. Pak jsem za Slovácko nastoupil proti Fenerbahce, Kolínu, Nice, Partizanu. Vzpomněl jsem si na ty chvíle u televize a říkal jsem si: jo, teď už znám odpověď. OK, zvládnu to, můžu to hrát.“

Narodil jste se v Německu, ale reprezentujete Irák. Jaký vztah máte k zemi vašich rodičů a příbuzných?

„Rodiče pochází z Iráku, já už se narodil a vyrůstal jenom v Německu. Ale v Iráku mám strýčky, tety, mám k zemi určitě vztah. Když mě poprvé nominovali, cítil jsem hrdost, že pozvánka přišla. Dosáhnout něčeho s nároďákem je pro mě srdeční záležitost. Pro hodně lidí v zemi je fotbal jedinou nadějí, rozptýlením od každodenních starostí, co je naplňuje. Proto je mezi místními lidmi a nároďákem velmi silné pouto.“

Měl jste možnost reprezentovat Německo?

„To ne, nikdy jsem neslyšel o takové nabídce. Když přišla možnost hrát za Irák, bez váhání jsem ji přijal. Teď navíc máme velkou šanci probojovat se na mistrovství světa 2026 do Ameriky.“

Je to vaším velkým cílem?

„Samozřejmě. Jsme druzí v kvalifikační skupině, za postupovým cílem si jdeme. Máme výborný tým, španělského trenéra a věříme, že se nám to povede.“

Na Instagramu máte přes 750 000 sledujících, vašich fanoušků. Jak vnímáte takový zájem o vaši osobu?

„Je to neuvěřitelné. Každý den dostávám spousty zpráv, občas musím vypnout komentáře, protože jich je tolik. Ale pochopitelně mám velkou radost z toho, že za mnou stojí takhle obrovská komunita.“

Komunikujete přes sociální sítě?

„Občas něco zkouším, ale někdy toho je tolik, že to prostě nejde.“

Jaký měl ohlas přestup do Plzně?

„Asi každý fanoušek zná Viktorku, určitě se to projevilo i na klubových profilech Plzně, že fanoušci, kteří mě sledují, z toho měli radost a zjišťovali o klubu další informace.“

Doporučoval vám přestup někdejší spoluhráč ze Slovácka Milan Petržela, který v Plzni strávil úspěšné roky kariéry?

„Hodně mi o Plzni vyprávěl, že pro mě jde o správný krok. Když se možnost jít do Plzně objevila, Milan měl ze mě radost.“

Bylo náročné zvyknout si na nároky a taktické prvky nového klubu?

„Tréninky jsou teď v přípravě o hodně intenzivnější, než běžně v sezoně. Dbá se na fyzickou přípravu, ale to mi nedělá problém. V týmu vidím obrovský potenciál, je zde zajímavý mix zkušeností, mládí a talentu. Především vidím na hřišti hodně kvality. Už se nemůžu dočkat, až začne jarní část sezony, moc se na to těším.“

Pomáhá vám práce Miroslava Koubka?

„Je to výborný trenér hlavně po taktické stránce. Má jasnou představu o tom, co chce hrát a jak máme jako tým vypadat na hřišti. Občas na mě houkne německy, když mi něco potřebuje vysvětlit, to je obrovská výhoda, že umí jazyk. Hodně mi pomáhají i asistenti, celkově je trenérský štáb opravdu kvalitní.“

Co chcete přinést do plzeňské hry?

„Vždycky na hřišti bojuji, všechno dělám na sto procent, nic nevypustím. Jsou zápasy, kdy je třeba být agresivní, dohrávat soupeře. Tohle můžu týmu přinést. Zároveň snad mám co nabídnout i po fotbalové stránce, rozjíždět útočné akce po stranách, zároveň být poctivý do defenzivy.“

Sedí vám systém Plzně se třemi obránce a dvěma krajními hráči?

„Tohle rozestavení se mi líbí, patří mi takhle celá lajna. Musím hodně běhat, bojovat, takový styl hry mi sedí.“

Sníte o titulech, Lize mistrů?

„Proč ne. Ale jsem typ hráče, co kouká zápas od zápasu. V hlavě samozřejmě mám, že bych rád oslavil velký úspěch.“

Kam byste se ještě rád posunul?

„Teď jsem přišel do Plzně, nejdřív se musím prosadit tady. To je nejbližší cíl, pak uvidíme.“

Máte nějaký oblíbený klub?

„Teď Leverkusen, ale odmalička jsem velký fanoušek Realu.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2024-25/456983/doski-o-ceske-lize-iraku-i-fanouscich-obcas-musim-vypnout-instagram.html