Jakub Markovič se po podpisu 4,5leté smlouvy podělil o své první dojmy z návratu do Edenu. Probrali jsme dlouhou cestu, kterou ušel, jak ho formovaly Pardubice a Baník, fanoušky Slavie i jeho ambice.

Vracíte se domů. Co pro vás Slavia vlastně znamená?

„Největší klub v Česku! Je to srdcová záležitost, protože jsem tady strávil spoustu let, právě zde jsem poprvé nahlédl do dospělého fotbalu. Ať už jako soupeř, nebo nyní jako hráč, se do Edenu vždycky rád vracím.“

Jaká je vaše motivace a ambice?

„Chci ukázat, že už nejsem ten stejný hráč, který ze Slavie odcházel. Doufám, že se mi podaří dokázat, jak jsem se za ty roky posunul, a zabojovat o příležitost dostat se do brány.“

S čím přicházíte do boje o post brankářské jedničky?

„Rozhodl jsem se pro Slavii, protože věřím, že na to mám. Kdybych si nevěřil, tenhle krok bych neudělal. Jsem přesvědčený, že jsem dospěl, a cítím, že se mohu posunout dál v kariéře. Na boj o místo se těším.“

Je to čtyři a půl roku od vaše posledního duelu v sešívaném dresu – vybavíte si ho?

„Určitě si ho vybavím, ale popravdě jsem si tu dobu přesně nepočítal. Už je to docela dlouho (smích). Bylo to proti Jablonci, výhra 4:0. Vím, že jsem ve Slavii zatím neinkasoval. Bylo by krásné na to navázat.“

K ruce budete mít dva trenéry brankářů – Radka Černého a Štěpána Koláře.

„Na spolupráci s Radkem a Štěpánem se moc těším. Už jsme spolu pracovali a oba vědí, co ode mě mohou čekat. Stejně tak já vím, co očekávat od nich. Věřím, že společná práce nás všechny posune dál.“

Jak vás formovala angažmá v Pardubicích a v Baníku?

„Obě působení mi dala spoustu zkušeností. V obou klubech jsem zažil lepší i horší chvíle, ale právě ty těžké momenty mě naučily, že se dá vrátit silnější. Tuhle zkušenost si z Pardubic i Baníku odnáším.“

A co konfrontace v evropských duelech? Čelil jste Kodani v kvalifikaci o Konferenční ligu.

„Jsem moc rád, že jsem dostal šanci chytat pohárové zápasy. Bylo to něco jiného než liga, úplně jiný druh zápasu. Už jen to, že jsme hráli proti Kodani, velkoklubu světového formátu, mi dalo obrovské množství zkušeností. Doufám, že podobných zápasů bude ještě víc.“

Když se ohlédnete za svou cestou, trochu klikatou, plnou hostování – byla správná? Nelitujete ničeho?

„Určitě nelituji. Jsem rád, že se všechno vyvíjelo tak, jak se vyvíjelo. Každý krok měl svůj význam a i můj návrat má smysl. Věřím, že všechno je tak, jak má být.“

Znáte ještě někoho ze současné kabiny?

„Ano, byl jsem v kontaktu s pár kluky. S Vlčákem, se kterým jsem hrál v Pardubicích, a s Béřou. Je tu také spousta dalších hráčů, které znám z doby, kdy jsem tady působil.“

Fanoušky asi taky máte v živé paměti, těšíte se na ně?

„Moc. Pamatuji si, jak ohromující bylo prostředí při utkáních, která jsem tu chytal. Vím, že se to od té doby ještě posunulo, a nemůžu se dočkat, až to znovu zažiji.“

Jak přistoupíte ke španělskému soustředění? Stanovil jste si nějaké osobní cíle pro 14denní kemp?

„Chtěl bych se co nejlépe seznámit s klukama, které zatím moc neznám. A zároveň ukázat trenérům, co jsem se za ty roky naučil.“

Zdroj: https://www.slavia.cz/article/22658-Slavia-Moje-velka-srdcovka-Verim-si-proto-jsem-tady

Už před dvěma a půl lety predikoval kouč Miroslav Soukup, že Slovácko rozhodně nebude jeho stropem. Nemýlil se. Co Merchas Doski (25) nabízí Plzni? Vitalitu, odolnost, přímočaré kmitání po levé lajně, k tomu velmi dobrou techniku a fotbalové myšlení.

„On je výborný hráč, problémy tam mít nebude,“ myslí si jeho nedávný spoluhráč Vlastimil Daníček.

Šedesát startů v Chance lize (4+3) stačilo Merchasi Doskimu, aby upoutal vedení a trenéry Viktorie. Reprezentant Iráku narozený v Německu vytvoří tlak na Milana Havla, Cadua a Cheicka Souarého. V lecčems by měl mít navrch. Třeba i v renomé na mezinárodní scéně. „V národním týmu má dobrou pozici, může se dostat na mistrovství světa,“ připomněl kouč Ondřej Smetana, jenž vedl dynamického leváka na konci podzimu ve Slovácku. 

V elitním výběru Iráku odehrál dvacet zápasů, patří do základní jedenáctky. Český trenér Miroslav Soukup ho před časem vedl v olympijském výběru do 23 let. Připomínal mu techničtějšího Jana Bořila, hlavně svým nezdolným úsilím a rvavostí. „U nás šel pořád nahoru, měl tady topové zápasy. Fantastický kluk i fotbalista, přeju mu to,“ uvedl záložník Daníček k zimnímu transferu. „Kvalitu ukázal. Zase se posune do většího klubu, kde budou větší nároky,“ doplnil Smetana.

Pokud bude Doski zdravý, není důvod, proč by se neměl v Plzni prosadit. Velké zápasy umí hrát, právě v nich předvádí nejlepší výkony. Míval však často potíže se zdravím, trápila ho hlavně chronicky bolavá lýtka. I proto pod Martinem Svědíkem jeden čas ztratil místo v sestavě. Neměl natrénováno a přednost dostávali Jan Kalabiška s Danielem Holzerem.

V převážné části podzimu 2024 už však byl rodák z Hannoveru s charakteristickou bradkou zase oporou mužstva z Uherského Hradiště. V kabině mu dlouho dělal „tátu“ stoper Michal Kadlec, jenž skvěle vládne němčinou. „Zpočátku byl trošku zpocený z toho, že musí mluvit anglicky,“ přiznal s úsměvem bývalý kapitán Slovácka. Poté, co v létě ukončil kariéru a stal se spolupracovníkem agenta Romana Brulíka, jedním z jeho prvních kroků byla dohoda o zastupování Doskiho. Přestup do Plzně brzy následoval.

Moravský klub ze středu tabulky už byl ambicióznímu obránci malý. Přerostl ho. Herní úrovní i mentalitou. Chtěl se posunout a Viktoria pro něj byla ideálním řešením. A věřte tomu, že míří ještě dál. „Hned jak přišel, bylo jasné, že má kvalitu. Viděl jsem, že má v sobě německou školu, je taková buldočí mentalita,“ prohlásil Kadlec. Nejlepší post je pro něj halvbek, odkud má víc možností jít dopředu,“ usoudil kouč Soukup, jenž černovlasého dříče nejprve nabízel do Mladé Boleslavi. Ta neměla zájem, proto oprášil kontakty ve Slovácku. Tam to s neznámým mladíkem z druhé rakouské ligy (Wacker Innsbruck) před třemi lety zkusili a po pár dnech zkoušky mu nabídli tříletý kontrakt. Nikdy nezalitovali.

I Doski ale má slabiny. Protihráči v české lize vám řeknou, že často přihrává pády, a když rozhodčí nepískne, rozhazuje na zemi rukama. Odbourá tento zlozvyk pod Koubkovým bičem?

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2024-25/456652/doski-buldok-s-nadeji-na-ms-v-plzni-nebude-mit-problemy-mysli-si-danicek.html

Po zranění se do toho postupně dostává, v uplynulých dvou kolech hbitý křídelník Vojtěch Sychra nastoupil v základní sestavě Pardubic.

Ve složité situaci, kdy jeho tým v lize padl třikrát za sebou a v tabulce Chance ligy dlí až na barážové 15. příčce s pouhými sedmi body z 11 utkání, se teď se spoluhráči chystá na čtvrtý ostravský Baník. Výkop je v CFIG Areně naplánován na sobotní 16. hodinu.

„Proti Baníku musíme zareagovat na předchozí ztrátu z Dukly (porážka 1:2). Hrajeme doma, takže na něj hodláme vlétnout a hrát důrazně ve všech ohledech,“ slíbil 22letý Sychra.

Zápas proti Dukle na Julisce jste měli skvěle rozehraný. Proč se nepovedlo udržet náskok 1:0?

Jedno z témat, která hodně rozebíráme, je to, že nám vedení v zápase paradoxně spíš ublíží. Druhý poločas se nám nepovedl. Úvodních deset minut ještě bylo v pořádku, dál jsme plnili pokyny tak jako v prvním. Ale pak si vůbec nedokážeme vysvětlit, co se stalo. Během tří minut jsme ztratili zápas, který jsme výsledkově potřebovali zvládnout. Bohužel jsme dvakrát inkasovali poté, co si to tam útočníci Dukly (Mešanovič a Řezníček) vybojovali prakticky sami. Najednou jsme prohrávali a museli to sami otáčet... Nevím, zda jsme na chvíli vypnuli, ztratili koncentraci. Soupeř nás okamžitě potrestal. Takové góly jsme vůbec neměli dostat, měli jsme si to pohlídat. Dohrát to jako v prvním poločase, kde jsme Duklu k ničemu nepustili.

O tom, že vám škodí, když otevřete skóre, mluvil po Dukle i trenér Saňák, který si to vysvětloval novým, nedávno složeným týmem. Ale co s tím jako mladý mančaft můžete za chodu dělat? Souhru a zkušenosti teprve nabíráte, přitom si podobná zaváhání už nemůžete dovolit.

Přihodilo se nám to už několikrát — v Budějovicích, Boleslavi, na začátku sezony taky na Spartě. Máme to dobře rozjeté, a pak se bojíme nebo co; máme dojem, že výsledek musíme bránit. Po prvním gólu musíme chtít přidat další a neřešit, že vedeme. Hrát pořád stejně, jako by to bylo 0:0. Prostě aby se tyhle výpadky nestávaly, protože se to opakuje. Musíme na to najít recept.

Mrzí poslední porážka tím víc, že vás na Julisku doprovodily dva plné autobusy fandů?

Mě osobně strašně, ale rozhodně to bude platit i o zbytku kabiny. Když jsem viděl, že je tam tolik našich fanoušků, byl jsem moc rád. Vím, že to byl „výjezd sezony“, a chtěli jsme jim přinést lepší výsledek. Bohužel se to nepovedlo. Byli slyšet celý zápas, moc si toho vážíme a doufáme, že se to bude opakovat i v sobotu tady.

Pro Pardubice to byl třetí neúspěch v řadě, co to s kabinou dělá? Jste pořád v pohodě?

To určitě ne, protože se v tabulce pohybujeme tam, kde být nechceme. Máme jiné cíle. Musíme co nejdříve začít sbírat body. S týmy okolo se nám to bohužel nedaří, což bolí nejvíc. Je to těžké období, ale zažili jsme už i horší. Musíme tvrdě pracovat, protože nic jiného nás z toho nedostane.

Je aspoň něco, oč se dá z duelu na Dukle opřít? Třeba o úspěšný presink z první půle?

Nejen o něj. Ale taky chceme být agresivnější v soubojích, získávat odražené míče.

Co vás napadne, když se řekne Baník Ostrava?

Kvalitní tým, který má dobré individuality. Hrají spolu už nějakou sezonu a dlouhodobě patří do top pětky. Vybaví se mi taky jejich fanoušci, kteří jezdí v hojném počtu i ven. Těším se na to, vždycky se mi pak hraje lépe. Je to silný soupeř, ale hrát se dá s každým.

Zase na trávníku potkáte známé tváře, za Baník kopou expardubičtí Ewerton a Markovič.

Oni jsou víceméně po celé lize kluci, kterým se začalo dařit tady u nás a teď hrají ve větších klubech. Známe je a poctivě se na to připravujeme.

Teď k vám osobně. V uplynulých sezonách jste si vybral smůlu na zranění, že? Byl jste mimo i v přípravě.

To je mi moc líto, protože na tuhle sezonu jsem se fakt těšil, chystal jsem se na ni i mimo přípravu. Odpadl jsem ale hned na jejím začátku a pak to bylo takové chvilku jo, chvilku ne. Mám teď za sebou dva zápasy v základní sestavě, o třetinu sezony už jsem přišel. Chci dělat co nejvíc pro to, abych se zase dostal na úroveň, na které jsem byl. Cítím, že mi ta příprava i herní sebevědomí chybějí. Doufám, že se mi zranění už budou vyhýbat.

S čím jste laboroval?

Od začátku přípravy mě trápil přední stehenní sval. Pak už jsem si myslel, že to je dobré, tak jsem naskakoval s Karvinou a Budějovicemi. Ale následně se to vracelo, takže jsme tomu museli dopřát větší klid a dostávat se do toho znovu pomaleji. Proto jsem nastoupil až v poháru s Aritmou.

Jste rychlostním typem fotbalisty. Blížíte se ve sprintech optimu?

Zdravotně jsem na stu procentech, jinak bych do toho nešel. Ale co se týče herní kondice a sebevědomí, to budu teprve sbírat, chvíli to trvá. Mám to založené na náročnosti a rychlosti, takže k tomu potřebuju odehrát co nejvíc minut.

Po tomhle rozhovoru spěcháte do školy. Kam?

Celou dobu, co jsem tu v A-týmu, studuju na pardubické univerzitě na Fakultě ekonomicko-správní. První tři roky jsem dělal bakaláře obor Ekonomika regionálního sportu. Teď jsem v návazném programu Ekonomika a management. Vycházejí mi tam vstříc.

Bez toho by to asi při vrcholovém fotbalu ani nešlo. Jak to zvládáte?

Náročnější jsou období příprav, kdy se to potkává se zkouškami. Přijedu z tréninku, celý den se pak musím učit. Ale občas jsem za to i rád, protože mi to odvádí myšlenky od fotbalu.

Měl jste to takhle nastavené sám, nebo vás k tomu, abyste vedle fotbalu studoval, ponoukali rodiče?

Asi jsem to takhle měl sám od sebe. Rodiče mě do ničeho netlačili. Vystudoval jsem tu Sportovní gymnázium, a když jsem tu prodloužil smlouvu a věděl, že v klubu budu pokračovat, tak to krásně vycházelo. Řekl jsem si, že to zkusím. Dokud budu v Pardubicích, tak se na té škole pokusím dojít co nejdál.

Zdroj: https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/vojtech-sychra-pardubice-fotbal.A241026_824125_fotbal_ald

Nečinnost není nic pro něj. Bývalý dlouholetý reprezentant Michal Kadlec (39) sice po minulé sezoně ukončil bohatou fotbalovou kariéru, ovšem u svého milovaného sportu zůstal.

Stal se expertem televizních stanic a čerstvě také členem skupiny kolem agenta Romana Brulíka, s nímž dříve spolupracoval i jeho táta Miroslav. „Vím, co hráč potřebuje, říká v rozhovoru pro iSport.cz. Další novinka? Donedávna kapitán 1. FC Slovácka je po operaci achilovky a jako někdejší hráč Sparty může třeba naskočit do Silvestrovského derby pražských „S“.

Od října spolupracujete s hráčským agentem Romanem Brulíkem. Jak jste se k tomu dostal?

„Známe se už ze SportInvestu, kde dřív spolupracoval s mým tátou. Je to férový borec, dlouholetý kamarád. Když mi to nabídl, ani jsem moc nepřemýšlel. Co si řekneme, to platí. V agentuře jsou i další bývalí hráči Radim König, Jirka Krejčí a Michal Kordula. Zastupujeme také trenéra Radka Kováče.“

Co bude náplní vaší práce?

„Komunikace s hráči. Vím, co potřebují, aby se mohli soustředit na svůj výkon. Někdy potřebují slyšet i jiný názor. Taky chci využít kontakty na zahraniční trhy, jako jsou Německo, Turecko. Mám v plánu spojit se například se Simonem Rolfesem (sportovním manažerem Bayeru Leverkusen). Nebudu mu říkat, že zrovna teď máme hráče pro Leverkusen, ale chci, aby měl informace, co teď dělám. Je dobré o sobě vědět. Hráli jsme spolu, nejsme si cizí. Zjistil jsem, že hodně mých bývalých spoluhráčů dělá právě nějakou manažerskou činnost. Simon mi vždycky říkal, že když budu v Leverkusenu, ať se za ním zastavím. Máme dobrý vztah.“

Pokračujete v televizi jako expert, glosátor?

„Ano. Pro Českou televizi dělám nároďák, na Nova Sportu hlavně Spartu a německou bundesligu, ve které jsem hrával. Ta práce mě baví, jsou tam dobří lidé. Nerad o sobě mluvím jako o expertovi. Jsem člověk, který to hrával a může říct objektivní názor. Byl jsem s reprezentací na EURO a nedávno i v Gruzii. Letěli jsme s týmem a tentokrát jsem seděl víc vzadu, než jsem byl zvyklý dřív jako hráč. Je to zajímavá zkušenost. Měl jsem čas se podívat po Tbilisi, nemusel jsem být jenom na hotelu.“

Chodíte na českou ligu?

„Na domácí zápasy Slovácka se snažím chodit pravidelně. Pořád je to srdeční záležitost, klubu fandím. V naší agentuře máme Pavla Jurošku, Martina Kudelu a nově jsme podepsali Merchase Doskiho, což jsem vykomunikoval v němčině já. On mě zná a věří mi. Před posledním zápasem (s Karvinou) jsem mu dával nějaké rady. Trošku mě hřeje, že si je vzal k srdci, podal dobrý výkon a nahrál na gól. Levého obránce jsem hrál, takže jsem mu řekl, jak by to mělo vypadat, pokud se chce v kariéře posunout dál. Jeho výkon už snesl daleko lepší parametry.“

Co váš zdravotní stav? Kariéru jste ukončil kvůli bolavé achilovce.

„Musel jsem jít na druhou operaci pravé nohy. Dělal ji doktor Bartsch v Duchcově, který má ordinační hodiny i u profesora Koláře v pohybovém centru na Chodově. Musím říct, že to je suverénně nejlépe udělaná operace achilovky ze všech tří, které jsem podstoupil. Jedna byla na levé noze. Už chodím normálně, bez bolesti. Zatím to probíhá super. Celý život jsem byl aktivní a chtěl bych v tom pokračovat.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal/452933/kadlec-po-kariere-pomaha-agentovi-a-bude-volat-do-nemecka-co-prace-v-tv.html