Po roce a půl za sebou zavřel v Plzni dveře. Na podzim Adam Vlkanova prakticky nehrál.
S trenérem Miroslavem Koubkem jim to neladilo zdaleka tak
dobře jako v Hradci Králové. „Někdy se očekávání úplně nevyplní. Takový je
život,“ nebere to tragicky devětadvacetiletý středopolař. Jaro stráví na
záchranářské misi v polském Ruchu Chorzów.
Zaobíral se zájmem Hradce Králové, návrat domů však Adam
Vlkanova zavrhl. Zatoužil po zahraničí. Chtěl si poprvé v kariéře vyzkoušet,
jak se dělá fotbal v cizině. „Byla to priorita,“ potvrzuje záložník v rozhovoru
pro deník Sport a web iSport.cz. Domluvil se s předposledním celkem
Ekstraklasy, Chorzów ztrácí na záchranu šest bodů. To však v rozhodování člena
širšího kádru reprezentace nehrálo roli. Chce především hrát.
Proč to v Plzni nevyšlo lépe?
„Začátek byl dobrý, hrál jsem v podstatě všechno, Ligu
mistrů, dostal jsem se do reprezentace, byť jen na chvilku. A pak? Nevím…
Poslední půlrok nebyl ideální. Sice jsem začal v základu, ale potom už nehrál.
Na startu sezony jsme neměli výsledky, nedařilo se nám. Proto se upravilo
rozestavení, naše hra se obecně změnila, a hlavně se začalo dařit. A jak znám
trenéra Koubka, za takové konstelace moc změn v sestavě nedělá. Prakticky jen v
případě zranění. Proto bylo těžký se do sestavy podívat. Nehrál jsem, z Plzně
odcházím. Na rovinu jsem řekl, že pokud to půjde, rád to zkusím jinde. Viktorka
nedělala problémy, proto jsem v Polsku.“
S trenérem Koubkem jste se detailně poznali v Hradci
Králové, kde na vás spoléhal, měli jste skvělý vztah. V Plzni to bylo jiné.
Nemrzí vás, že vás v sestavě nepodržel déle?
„Někdy se očekávání úplně nevyplní. Takový je život. Víc
bych se k této otázce nevyjadřoval.“
Dobře, půjdeme od toho. Když se řekne Plzeň, na co za
poslední rok a půl nezapomenete?
„Na Ligu mistrů a gól do sítě Bayernu. To nikdy nevymažu. Byly to úžasné zážitky. Nicméně já nic nebalím. Nikde není napsaný, že za půl roku nemůžu být ve Viktorce zpátky. Mám na ni dobré vzpomínky, nic neházím do koše. Jsem sice v Polsku, ale to pro mě neznamená konec v Plzni. Mám smlouvu až do léta 2025.“
Do Plzně jste přišel z Hradce, z provinčního klubu. Po
mnoha zklamání z nenaplněných přestupů, jste si splnil sen. Co byl nejtvrdší
střet s realitou?
„V Hradci jsem měl vybudovanou pozici. Byl jsem kapitán,
všechno se hrálo přese mě, kopal jsem standardky. Byl jsem pořád v centru dění.
V Plzni to bylo úplně jiné. Mnohem větší a tvrdší konkurence. Víc
profesionality, odlišné klima. Načerpal jsem obrovské množství zkušeností,
zažil něco zcela jiného. Vždyť já jsem nehrál… V kariéře se mi to ještě nikdy
nestalo. Nic takového jsem dosud nezažil. O to bylo angažmá v Plzni složitější.
Zpětně jsem za to rád, člověk vidí fotbal i z jiné stránky, dovede se vcítit do
myšlenek kluků, což jsou na lavičce a hrají o dost míň.“
Během podzimu jste se dostal do situace, že musíte na
maximum využít každou sebemenší šanci. Jinak budete sedět na zadku. Bylo to
náročné na psychiku?
„Bylo. Člověk si řekne, ať je v klidu, že ví o svých
kvalitách. Jenže když musíte, z přemíry snahy občas děláte špatné věci. Nohy
nedělají to, na co jste zvyklí. Jen proto, že strašně moc chcete. Je to
skličující. Kluci, co tohle neřeší, mají výhodu. Já prostě potřebuju cítit
důvěru trenéra, pak se mi hraje mnohem líp.“
Proč jste kývl Ruchu Chorzów?
„Měl jsem sice ještě další nabídky, ale právě z Ruchu jsem
cítil největší zájem. Sešel jsem se s Januszem Niedzwiedzem, což je nový
trenér. Vysvětlil mi svoji fotbalovou filozofii, co chce hrát, popsal
tréninkové metody. Jednoduše mi řekl spoustu informací, které pro mě byly nové.
V Česku jsem ještě nezažil trenéra, který by takhle viděl fotbal a tímto
způsobem pracoval. Spojení s tímto člověkem mě moc lákalo. Řekl jsem si, že to
pod ním chci zkusit. Chorzów také projevil největší snahu. Ještě neskončila podzimní
sezona a už se lidé zevnitř zajímali. Prostě to vyhráli. Mohl jsem jít i jinam,
ale z dalších klubů jsem necítil tak velkou odhodlanost a extrémní chuť mě
získat.“
Nevadí vám, že budete v Ektraklase tvrdě bojovat o
záchranu?
„Jasně, ztrátu máme, ale šance je, což je pro mě důležitý.
Přiznám se, že na situaci v tabulce jsem moc nebral ohledy. Chtěl jsem hlavně
hrát. Navíc v systému, který mi může sedět.“
Vrátím se k trenérovi Niedzwiedzovi. Čím konkrétně vás
uchvátil?
„Líbí se mi jeho uvažování o fotbale. Vize, s jakou chce
hrát. To znamená žádné nakopávání, všechno rozehrávat, pěkně odzadu. Velký
důraz klade na postavení hráčů, aby každý byl v danou chvíli ve správné pozici.
Chce presovat, hrát nahoře, což mi sedí mnohem víc než čekat v bloku. Nechci
zabíhat do úplných podrobností, ale zatím jsem spokojený. Samozřejmě se to může
změnit, ale i podle toho, jak trénujeme, jak kvalitní jsou video mítinky, kde
máme nachystaný detailní servis, je vidět, co trenér chce a jak toho docílit.
Je super, že nám nejenom řekne, jak máme hrát, ale také z jakých důvodů máme
dělat tohle a tohle. Svoje myšlenky s námi i probere, zeptá se na názor. Jde
hodně do hloubky.“
Chtěl jste do ciziny stůj co stůj?
„Ano. Preferoval jsem zahraničí. Chtěl jsem vyzkoušet něco
jinýho. Celý život hraju doma, chtěl jsem vyrazit ven, nasát fotbal z jiného
pohledu. Moc mě to zajímalo. Zatím to je pouze na půlroční hostování. Co bude
dál, se teprve uvidí. Řešil jsem i Hradec, to byl jediný klub u nás, kam bych
případně šel.“
Jak jste s Hradcem byli daleko?
„Diskuse se vedly v příjemném duchu. S lidmi v klubu mám
dobré vztahy. Takže jsme se bavili, jestli bych si návrat dokázal vůbec
představit a za jakých podmínek. Čili jestli se má Hradec o něco pokoušet. Od
začátku jsem jim říkal, že chci do zahraničí, že je to priorita.“
Z mého pohledu by návrat do Hradce nedával příliš smysl.
Finančně ani sportovně. Vám to tak nepřišlo?
„Do Hradce se chci jednou vrátit, ale ne tak rychle. Časem
jako hráč, nebo v nějaké pozici uvnitř klubu. Takže máte pravdu, zahraničí
dávalo větší logiku.“
Čeští hráči jsou takřka bezvýhradně unešení z podmínek v
Polsku. Jaké zázemí jste našel v Chorzówu?
„Stadion je krásný, byť už trochu starší. Samotné zázemí je
pak o něco skromnější, nicméně všechno je na jednom místě, hřiště s umělou i
přírodní trávou. Nemám si na co stěžovat. Péči máme velmi dobrou, mám všechno,
co potřebuju. V klubu se perfektně starají o zdraví hráčů, hodně věcí se tady
řeší na základě rozborů krve, každému se snaží dodat to, co potřebuje. V tomto
ohledu je to strašně fajn.“
Co víte o polské Ekstraklase?
„Probíral jsem to s Petrem Schwarzem (záložník Slasku
Wroclaw). Vyptával jsem se nejen na Chorzów, ale i na ostatní týmy. Plno
důležitých věcí jsme si řekli, jeho pohled na Ruch byl do značné míry zkreslený
bývalým trenérem. Pod ním se hrálo v nízkém bloku, jen se bránilo, to by nebylo
nic pro mě… S novým trenérem se mění filozofie, z každého zaměstnance klubu je
cítit, jak se chtějí za každou cenu zachránit, byť vědí, že to bude sakra
těžký. Šváňa mi chválil i Niedzwiedze, získal na něj dobré reference. Dokonce
byl překvapen, že jdu k týmu, co bojuje o záchranu.“
Na tu ztrácí Chorzów šest bodů, navíc oproti některým
konkurentům máte o zápas víc. Trochu to dělá dojem nemožné mise.
„Sranda to nebude, ale máme před sebou patnáct zápasů.
Budeme bojovat. Na podzim Ruch vyhrál jen jeden zápas, další body získal za
remízy. Tolik se neprohrávalo, ale v tříbodovém systému vám po remízách body
nenaskakují. Potřebujeme dobře začít, abychom se rozjeli. V týmu jsou samí
Poláci, během podzimu tady hrál Honza Sedlák, nyní si shání jiné angažmá.“
Čili jazyková bariéra odpadá.
„Ano, s každým se domluvím. Polsky rozumím, sice ne slovo od slova, ale nějak to dávám. Poláci víc rozumí slovensky, takže se dá i tak. Navíc několik kluků umí anglicky. Žádný problém.“
Adam Vlkanova
Narozen: 4. září 1994 v Hradci
Králové (29 let)
Pozice: záložník
Hráčská kariéra: Olympia Hradec Králové (2007–13), Bohemians Praha (2013–14), Hradec Králové (2014–22), Plzeň (2022–23), Chorzów (od 2024)
Největší úspěch: 3. místo v lize s Plzní (2022/23), účastník základní části Ligy mistrů
RBR SportConsult a.s.
Na Míčánce 33
169 01 Praha 6
Profesionální hráčská agentura
Professional sport management and counseling
Design by uiCookies