Navrátilec Janošek o zájmu Zbrojovky a Baníku i penězích v Sigmě: Bylo těžké říct ne

V Sigmě dostal lepší podmínky, než mu mohly nabídnout průměrné či lehce nadprůměrné kluby nizozemské Eredivisie. Pokrok českého fotbalu přilákal z ciziny zpět Dominika Janoška (27).

Plus vidina evropských pohárů a také rodinné důvody, neboť s přítelkyní čekají dítě. Podepsal dvouletou smlouvu s výstupní klauzulí, která mu po roce umožní za rozumných podmínek odchod do zahraničí. „Olomouc měla větší zájem než Baník,“ říká kreativní záložník, jenž pochází z Rajhradu u Brna.

V české lize určitě opráší svou dělovou ránu z dálky i výbornou exekuci standardních situací. Ve 27 letech je Dominik Janošek dostatečně zkušený a vyhraný, aby ve středové řadě nahradil Filipa Zorvana. V Bredě, kde v minulé sezoně zasáhl do 28 utkání (2+4) už budoucnost neviděl. „Je skvělé, že mě klub pustil zadarmo,“ říká v rozhovoru pro deník Sport a web iSport. „Měl jsem asi tři nabídky z nizozemské ligy a všechno zhruba za poloviční peníze, než mi nabídla Olomouc. Finančně jsem si nepohoršil,“ přiznává na soustředění Sigmy v Rakousku.

Opravdu platí tuzemské kluby lépe než účastníci Eredivisie?

„Samozřejmě to neplatí pro Ajax, Feyenoord nebo PSV. Ty jsou odstřelené. Ale ani průměrné kluby anebo zvučná jména jako Heerenveen nebo Nijmegen na tom nejsou finančně líp než teď Olomouc. Měl jsem nabídky i z Bukurešti a z Levski Sofia. Finančně zajímavé, ale převážila rodinná situace a vidina evropských pohárů. Myslím, že jsem ještě mladý na to, abych šel někam jenom kvůli penězům.“

V Olomouci už jste kdysi působil v kategoriích U12 - U14. Jak na to vzpomínáte?

„V té době jsem hrával za Vyškov a za Rajhrad. Přes tátu jsem se dostal do Olomouce. Rozhodovalo se, jestli půjdu do akademie Zbrojovky, nebo do Sigmy. V Brně tehdy byly špatné vztahy mezi rodiči. Šel jsem tam až později, když už to bylo dobré. Vychoval mě pan Šustr. Rodiče mě nechtěli pustit na internát, tvrdili, že bych to nezvládl. Dojížděl jsem denně ze školy v Rajhradu po čtvrté hodině do Olomouce. Rodičům to lezlo do peněz, zhoršily se mi i známky. I proto jsem pak přešel do Zbrojovky.“

Je ještě někdo z vašich tehdejších spoluhráčů v kádru áčka?

„Ne. Pamatuju si akorát Slámiče (Jiřího Slámu). Je o dva roky mladší, ale hrával jsem proti němu později za Zbrojovku. Z našeho ročníku 1998 už hraje fotbal málokdo.“

Výjimkou je Tom Ulbrich, váš parťák z dorostu. Po letech se dočkal šance v nejvyšší soutěži, když přestoupil z Vyškova do Zlína. Jste za něj rád?

„On byl vždycky šikovný na balonu, talent. Jsme si herně dost podobní. Kreativnější, techničtější, pomalejší. (úsměv) Ligu si musel vydřít, teď v ní snad dostane čuchnout. Moc mu to přeju.“   

Neberete Česko jako krok zpátky?

„Nemyslím si, že

bych si zavíral dveře do ciziny. Jinak bych sem nešel. Všichni vědí, že jsem preferoval zahraničí. Se Sigmou jsme měli deadline 30. června s tím, že pokud nepřijde nic lukrativního venku, začnu jednat s ní. Pak se to upeklo rychle a jsem spokojený. Poháry jsou pro mě lákavé, možná už nebudu mít nikdy možnost si je zahrát. Když měla Olomouc takový zájem, bylo těžké říct ne.“

Zájem měl i Baník, ne?

„Ano, ale ne tak velký. S trenérem Janotkou jsem si dvakrát volal a co vím, manažer pan Minář byl také v kontaktu s mými manažery. Návrh smlouvy podala Sigma, takže to bylo v rámci Česka jednoduché rozhodování. Ve smlouvě mám shovívavou výstupní klauzuli o odchodu do zahraničí, což by mohl být u Baníku problém. Podle mě by chtěl podepsat na tři roky a víc.“

Je pravda, že vás zkoušela naťukávat i druholigová Zbrojovka?

„Zkusila to. Prý musela. (úsměv) Varianta to pro mě teď nebyla, pořád se koukám na sportovní ambice. Trenér Svědík mě chtěl už do Slovácka před tím, než jsem odešel do Bredy. Zbrojovka teď sype do hráčů raketu. Když to přeženu, je taková bezedná. Doufám, že se z ní zase stane stabilní prvoligový klub, budu za to jedině rád. Jsem hrdý Moravan. Jednou se chci usadit v Rajhradu anebo někde poblíž. Fotbal miluju a hodně ho sleduju, někdy je to až na škodu.“

Baví vás soupeření Zbrojovky a Artisu?

„Je to boží…Je neskutečné, jak se fotbal posouvá a jaké jsou v české lize peníze. Dřív jsme hrávali proti Příbrami a byly to nekoukatelné zápasy. Myslím, že boj o přímý postup bude vyloženě mezi Líšní a Zbrojovkou. Nikdo jim nemůže konkurovat. Bude to zajímavé, pade na pade. Na jména v kádrech je to hodně vyrovnané. Promiňte, nemůžu si zvyknout na název Artis. Odjakživa to pro mě byla Líšeň, farma Zbrojovky. Kdo neměl místo ve Zbrojovce, šel tam.“

Prošel jste více kluby. Nemíváte potíže s adaptací v novém prostředí?

„Jsem extrovert, snažím se s klukama dobře vycházet. Nikde jsem neměl vztahové problémy. Hráče Sigmy jsem vesměs znal ze hřiště, vzali mě skvěle. V cizině se chodí na stadion vyloženě do práce. Máte tam snídani, oběd. Přijel jsem v devět a odjížděl jsem až v půl čtvrté. Po celém dni už nemáte náladu na nějaké kávičky se spoluhráči. V tomto směru je to v Česku jiné, je to tady založené na týmové partě. V zahraničí spolu někteří kluci ani nemají dobrý vztah. Jsou to profíci a všechno směřují k výkonu na hřišti. Pro mě je příjemnější, jak to funguje u nás. Včetně bohaté konverzace sprostých slov v češtině. (úsměv) I když pár nadávek znám i v holandštině. Hlavně jsem ale vypiloval angličtinu.“

Cítil jste, že v Bredě už byste neměl dostatečné vytížení?

„Trenér mi nemohl zaručit, že moje pozice bude lepší. V tom případě jsem řekl, že tam zůstávat nechci. Klub byl shovívavý a pustil mě zadarmo.“

Trenér Tomáš Janotka na vás hodně spoléhá. Nicméně musíte prý přepnout do jiného stylu hry, zvyknout si zase na defenzivnější a důslednější pojetí. Souhlasíte?

„Je fakt, že v Nizozemsku se hraje útočně, s balonem. Nikdo se nezaměřuje na blok, na taktiku. Řešily se tam vyloženě individuální záležitosti, technika. Jede se tam podle filozofie: kdo dá víc gólů, vyhraje. Šel jsem tam proto, že jsem věděl, že mi to bude vyhovovat. Ale vím, do čeho jdu v Česku, mám 140 ligových startů a už jsem prošel více kluby. Myslím, že v tomto nebude problém. Čekám, že to bude podobné, jako když jsem hrál pod trenérem Kováčem v Pardubicích. Ten byl taky v některých věcech hodně náročný. V řádu týdnů si na to zase zvyknu. V Česku se vše dělá pro tým, v Nizozemsku spíš tak, aby se hráč rozvíjel i individuálně.“

V jednom týmu jste se po letech setkal s bývalým brněnským spoluhráčem Antonínem Růskem. Změnil se?

„Nezměnil, je pořád stejný. Fotbalově za ty roky vyspěl, to je jasné. Konečně je zdravotně fit a myslím, že nám může v lize i v pohárech hodně pomoct.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-chance-liga/463705/navratilec-janosek-o-zajmu-zbrojovky-a-baniku-i-penezich-v-sigme-bylo-tezke-rict-ne.html

Nejnovější zprávy