Aktuality

Dva týdny před sedmadvacátými narozeninami dostal Václav Jemelka netušený dárek: odehrál nejkrásnější fotbalové zápasy kariéry. V Lize národů čelil český reprezentační obránce hvězdám Portugalska i Španělska před vyprodanými stadiony v Lisabonu a Málaze.

Když uničovského rodáka ostrým skluzem trefil do kotníku ikonický Ronaldo, zavánělo to zraněním.

Naštěstí si z nevšedního souboje odnesl jen vzpomínku a po utkání i společnou fotku. Především však dodatečně povolaný stoper Olomouce zase ukázal, že stíhá i nejvyšší úroveň. Dobře si to uvědomuje také mistrovská Plzeň, která o rychlého leváka s konstruktivní rozehrávkou usiluje vytrvale.

Kolik lidí se vás už zeptalo, jaké to je hrát na Ronalda?Osobně jen dva, ale na Instagramu a Facebooku jsem zpráv měl plno. Hlavně po tom zákroku teda. Ohlasy byly velké.

A jak odpovídáte?Že jsem šťastný, že jsem si mohl zahrát proti Ronaldovi, i když v první chvíli jsem to tak úplně nevnímal. Při tom zákroku jsem ani nevěděl, že vzbudí takový ohlas, ale je to příjemné. Neměl jsem sen zahrát si proti Ronaldovi, ale když se na to podívám zpětně, tak je to paráda.

Jeden z nejlepších fotbalistů v historii vám div nezlomil kotník.Jsem rád, že jsem ho stihl, ještě než ukončí kariéru, i když si myslím, že ještě dva tři roky bude hrát určitě. A ten zákrok? Budu mít na to vzpomínku. Všichni mi říkají, že si mám potetovat kotník: Tohle mi udělal CR7. I takové na tobyly ohlasy.

U televize mnohým zatrnulo. Ronaldo vás trefil ostře, mohl být rád, že nedostal červenou kartu.Ze hřiště jsem si nemyslel, že by to mělo být na červenou kartu, protože až tak mě to nebolelo. Ale jak jsem to viděl z opakovaného záběru, tak si také myslím, že to klidně mohla být červená karta. Neměl jsem žádné následky, mohlo to však dopadnout hůř.

Přidal omluvu i po zápase?Když jsem se s ním po utkání fotil, ptal se mě, jestli je to po tom jeho zákroku dobré. Řekl jsem mu, že to není nic hrozného. Je zážitek se s takovým hráčem vůbec bavit. Jsem rád, že s ním mám i fotku. Fotili jsme se s ním všichni. Je to prostě velký fotbalista, ikona. Všichni to tak berou. Šlo to vidět i na stadionu; oslavovali ho při každém dotyku s balonem. V Portugalsku je modla, i pro celý svět.

Jaký na vás udělal dojem?Fotbal si užívá, každý dotek s balonem. Hlavně na něm bylo strašně vidět, že chce dát gól. Možná i z toho pramenil ten zákrok na mě; byl frustrovaný, že se mu to nedařilo. Pochvala pro naši obranu, že jsme ho nepustili do žádné velké šance. Takového hráče mrzí každý zápas, kdy nedá gól. On je chce dávat i v jeho letech. Je to gólový hráč.

Jak bylo těžké do takového zápasu naskočit po poločase?Vůbec jsem to nečekal. Rozhodnutí padlo pět minut před poločasem. Neměl jsem ani čas být nervózní, naskočil jsem do toho. A možná je to tak i lepší, že člověk nemá čas přemýšlet a popere se s tím. Moc jsem si to užil. Jsem rád, že jsem to mohl vůbec zažít. Jsou to zatím mé dva největší zápasy kariéry.

I přes dvě porážky převažují pozitivní pocity, což?Jedině pozitivní, jsem rád, že jsem toho mohl být součástí. Kdybychom získali nějaký bod, bylo by to ještě cennější.

Bylo náročnější čelit Portugalsku, nebo Španělsku?Zápas se Španělskem byl těžší, protože už s námi hráli a nechtěli nás podcenit. Byli na nás nažhavení, to šlo vidět už z předzápasových tréninků a z rozhovorů s trenérem. Po remíze u nás měli problémy a nechtěli dopustit doma faux pas. Bylo složitější se na druhý zápas nachystat, ale jsem rád, že jsem to nějakým způsobem zvládl.

Znovu jste si dokázal, že byť hrajete tuzemskou ligu, můžete stíhat nejvyšší mezinárodní tempo nejen rychlostně, ale i fotbalově.Jo, ale jsou to jen dva zápasy, na které se dá dejme tomu nachystat. Na takové úrovni to musí člověk opakovat každý zápas, což by bylo těžší. To by byla teprve zkouška. Ale jak říkáte - jsem rád, že jsem obstál, že se dokážu připravit i na takový zápas a odvést nějaký výkon.

Proti Španělsku chytal Aleš Mandous, v obraně hrál s vámi David Zima. Před necelými třemi roky jste v tomto složení nastoupili za Sigmu proti Bohemians v lize. Fotbal píše krásné příběhy, které by vás ani nenapadly, že?To asi ne, ale ten zápas si vybavuji. Jsem rád i za Mandyho, že dostal příležitost, protože Vaclík je jasná jednička. Je od trenéra hezké, že dal šanci Mandymu i Jindrovi Staňkovi, takže si také mohli vyzkoušet tu nejvyšší úroveň, top level. Také se neztratili. A Zimič je už téměř stabilním článkem národního týmu, ten už je v pohodě.

Odehrál v tomto srazu všechny čtyři zápasy. V jedenadvaceti letech patří k oporám.Má nejlepší předpoklady, je vidět, že dělá postupné kroky. Přes Sigmu do Slavie a do zahraničí. I v Turíně odehrál docela velkou porci zápasů. Říkal mi, že je složité se dostat do sestavy, ale jemu se to daří, takže je to super. Do budoucna dobře pro reprezentaci, že máme takhle mladého kvalitního hráče, který se ještě může zlepšovat. Ve všech zápasech předvedl velkou kvalitu na to, kolik mu je let.

Vám se postupný krok z Olomouce zatím nepodařil, byť jste hostoval v belgické Lovani. Cítíte, že je nejvyšší čas se posunout?Chtěl bych to zase zkusit. Už když jsem byl v Belgii, tak jsem doufal, že tam zůstanu a zkusím si zahraniční štaci, ten krok výš. A teď jsem se zase dostal zpátky, kde jsem byl. Doufám, že i tyto reprezentační starty mi pomohou. Pro mou kariéru by bylo nejlepší se posunout.

Do Plzně?Teď jsem se o to tolik nezajímal, na reprezentačním srazu jsem se snažil věnovat sám sobě. Při prvním zápase jsem měl zdravotní problém, tak jsem se snažil vrátit, abych nemusel odjet, protože to by byla velká škoda. I přes zdravotní komplikace jsem se dokázal vrátit a odehrál jsem to, co jsem odehrál. S manažerem to budeme řešit posléze. Je důležité, aby se dohodly kluby. Doufám, že se to někam posune.

Zájem o vás byl v zimě také z Dánska. Máte z čeho vybírat?Zájem je, ale po covidové době není tolik financí v klubech, dělají hlavně hráče po smlouvě, zadarmo. Konkrétní nabídky nepřicházejí, kromě Plzně. Zatím se spíš čeká. Uvidíme, jestli se po nároďáku něco rozjede.

Přidal jste pátý start za reprezentaci. Zabydlujete se v ní?Jsem rád, že jsem minimálně vždy v náhradnících a bývám donominovaný, když je potřeba. Poprvé jsem odehrál na srazu dva zápasy. Těší mě, že starty přibývají - první byl Skotsko, pak Ukrajina, Německo a teď dva. Snil jsem o tom, že jednou v reprezentaci budu. Je to krásné.

Trenér Jaroslav Šilhavý změnil rozestavení na tři stopery, což občas hrajete také v Sigmě.V obou se mi hraje dobře, ale ve trojce mám výhodu jako levák, do trojky se hodí více, než aby hráli tři praváci. V trojce se dá víc útočit a zúročit i herní dovednosti, rozehrávku. Sedlo mi to i v těch dvou zápasech, že jsem mohl pomoct i do konstruktivy. Trenéři mě nabádali, abych hrál hlavně dopředu a nevracel balony zpátky. Myslím, že se mi to povedlo. Snažil jsem se hrát konstruktivně nahoru, abychom soupeře taky předčili a nebyli ustrašení.

Také v Olomouci se pod trenérem Jílkem snažíte o aktivní presink, čímž částečně nahrazujete nedostatky ve výstavbě hry. Dají se nároky porovnat s tím, co po vás vyžaduje kouč Šilhavý?Výkon ve všech čtyřech zápasech byl založený hlavně na aktivním presinku, protože proti takovým týmům nemůžete vypnout ani na chvilku. Ve chvíli, kdy vypnete, vás přehrají, kvality jsou tam obrovské. Předvedli jsme, že jedině aktivní hrou můžeme dosáhnout nějakých výsledků, a ne jen vyčkáváním v obraně a chozením do brejků. Dá se to srovnat se stylem Sigmy. Nese to ovoce. I fotbal je atraktivní, lidi to baví, vypadá to na oko dobře.

A získáváte si respekt soupeřů, kteří o vás mluví uznale, byť na tom nejste technicky tak jako Španělé nebo Portugalci.Vždy se říká, že když je soupeř kvalitnější než vy, tak do toho musíte dát srdíčko a bojovnost a to jsme ve všech čtyřech zápasech dali - nasazení bylo enormní. České srdce jsme ukázali, fakt jsme bojovali a byli jsme za to odměněni názorem expertů i fanoušků, kteří nás chválili, že jsme jezdili až do konce. I když Portugalci i Španělé mají kvalitnější hráče, tak jsme se jim aspoň v tomto dokázali vyrovnat a zatopit jim. Ukázali jsme druhou stránku fotbalového výkonu - když bojujete naplno, presujete, tak se dokážete vyrovnat i takhle silným soupeřům.

Charakter národního týmu je často vyzdvihován.Parta je dobrá. Dokážeme se vyhecovat. I lávka drží pospolu, nikdo není uražený, že nehraje. I střídající hráči do toho přinesli to, co se od nich očekávalo. Tým je dobře nastavený, všichni hráči plní, co mají. I když chybělo hodně hráčů, kteří mohli být i rozdíloví, tak i hráči, co byli donominováni, včetně mě, je dokázali nějak nahradit. Je kde brát. Konkurence je zdravá.

Vy jste dokázal nahradit v sestavě Aleše Matějů, jemuž první půle s Portugalskem nevyšla. Dostal jste od trenéra Šilhavého zpětnou vazbu?Nechtěl bych to srovnávat, protože to nebyla úplně Aldova pozice, není stoper. Měl to ještě navíc přes nohu. Nebyla to pro něj jednoduchá situace. Vzhledem k tomu, že my trojku hráváme v Olomouci, tak to pro mě nebylo nic nového až na malé odlišnosti, že jsme to hráli více zezadu a proti úplně jinému soupeři. Trenér mě chválil za výkon. Jsem rád, ale neberu to tak, že bych si teď myslel, že budu v každé nominaci. Až se uzdraví hráči, bude to zase jiné a budu muset zase čekat na svou šanci. Ale je super, že trenér má kam sáhnout, a když ukáže na mě, budu se snažit odvádět maximum. Člověk musí počítat se vším. Já jsem třeba s tímto srazem nepočítal, protože sezonu jsem neměl nadstandardní, ale dokázal jsem se nachystat, i když jsem si čtrnáct dní od fotbalu odpočinul a byl na dovolené. Bál jsem se, že bych mohl mít křeče, ostré zápasové tempo je něco jiného, ale naštěstí nic takového nepřišlo. Když trénujete a nachystáte se, tak to jde.

Sezonu jste měl po návratu z Belgie ovlivněnou zraněním i covidem. Tohle byla sladká tečka?Zranil jsem se už v Belgii, pak covid a hned po něm angína. Měsíc jsem z toho úplně vypadl. Podzim nebyl optimální, jak bych si ho představoval. Ale zimní přípravu jsem odtrénoval naplno, odehrál jsem všechny zápasy celých devadesát minut - ligu i pohár. Hodilo mě to zpátky, kde jsem chtěl být. A reprezentace byla odměna, sladká tečka po sezoně. Škoda, že jsme ještě aspoň jednu remízu neuhráli, Švýcaři dokázali porazit Portugalce a už nám šlapou na paty. Budeme se snažit udržet elitní skupinu Ligy národů. Ještě to bude velká dřina.

Jak jste si vlastně vyhodnotili v Olomouci osmé místo?Nakonec to nebylo až tak špatné. Mluvilo se o šestce, ale je těžké se tam dostat. Hradec měl postupovou sezonu jako nováček. Dařilo se jim, některé hráče to vystřelilo až do Sparty. My jsme takovou sezonu zažili taky, když jsme postupovali. Ještě lepší.

Ze čtvrtého místa jste pronikli až do kvalifikace Evropské ligy.Nováčci to takhle někdy mají. I Pardubice. Všechna čest, ale bude těžší to zopakovat. Střed tabulky odpovídá, i když máme na víc. Dokážeme se pohybovat i v lepších patrech.

Už bez kapitána Romana Hubníka, který ukončil krásnou kariéru. Jak vám pomohl?Roman mi bude chybět, seděli jsme vedle sebe i v kabině, zkušenosti předával, hodně jsme se bavili a spolu toho natrénovali. Máme i stejného manažera, měli jsme k sobě blízko. Je to velká ikona českého fotbalu a Olomouce. Je škoda, že si kariéru ještě neprodloužil, ale už je nastavený na jiný život. Nezbývá než mu poděkovat za vše, co dokázal, ať v české reprezentaci, v Plzni za tituly, nebo v Sigmě, že se ještě vrátil a odehrál tady to, co odehrál a v jaké kvalitě. Všechna čest.

Stihl jste si vůbec od fotbalu vydechnout?Kdybych měl volno v kuse, bylo by to lepší, takto to bylo narušené čtrnáctidenním cyklem v reprezentaci, ale bylo to hezké. Reprezentace se neodmítá. Neměl jsem ani v hlavě, že bych si chtěl na úkor dodatečné pozvánky odpočinout. Ještě mám pár dní, abych pobyl s rodinou, nabral síly a zase do toho skočíme naplno.

Zdroj: https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/vaclav-jemelka-olomouc-rozhovor.A220617_669996_fotbal_rou?zdroj=galerie

Ve čtvrtek 19. května oslavil levý obránce či záložník Daniel Kosek jednadvacáté narozeniny. Zhruba o týden později přestoupil z SK Slavia Praha do FC MAS Táborsko, kde poslední půlrok ve druhé lize hostoval.

Táborsko tak získalo do svých řad mládežnického reprezentanta, který v národních barvách nastupoval až do kategorie U20. Kosek ve své kariéře hostoval v Liberci, Bohemians i v Brně. V Táborsku podepsal smlouvu do 30. 6. 2024.

"Moje bezprostřední reakce po přestupu do Táborska je taková, že jsem spokojen. Jsem rád, že to tak dopadlo. Slavia má aktuálně jiné plány, do kterých nemusím zapadat. Svůj přestup vnímám tak, že jsem přišel do klubu, který mě může posunout dál v mé kariéře. Táborsko má pověst, že dobře pracuje s mladými hráči a umí je připravit pro první ligu. Netajím se, že je to můj cíl. Táborsko mi přes mého manažera představilo svoje plány. Proto jsem do toho šel," uvedl fotbalista, k jehož přednostem patří dynamika. 


Ředitel FC MAS Táborsko Martin Vozábal vyzdvihl kvality Daniela Koska. "Je to levonohý hráč a těch je, jak známo, málo. Daniel má ideální věk a odpovídající potenciál. Jsme rádi, že se stal naším kmenovým hráčem," prohlásil ostřílený funkcionář.

Kosek si pochvaluje uplynulý půlrok, kdy v Táborsku hostoval. "Vše proběhlo, jak jsem si to představoval. Pokud jsem nebyl vykartovaný, vesměs jsem nastupoval v základní sestavě. Za tuto důvěru chci Táborsku poděkovat," doplnil hráč, který vnímá přestup jako impulz - zlepšovat se, zdokonalit svou hru, být více platný. 


"Také jsem rád, že se zbavím hostovaček, není úplně dobré si neustále zvykat na nový tým, nové prostředí. V Táboře mě kabina přijala velmi dobře, je tu skvělá parta," přidal mladík.

Jak už zaznělo, rodák z Pardubic se stále cítí být slávistou. Věří, že by se do Edenu jednou mohl i vrátit. "Je mi 21 let, kariéru mám před sebou. Doufám, že se i díky přestupu do Táborska jednou posunu do ligových pater. Teď udělám vše pro to, abych v Táborsku hrál dobře, abych sympatickému jihočeskému klubu pomohl. Uplynulý půlrok byl z mé strany takový opatrnější, teď bych chtěl brát odpovědnost za výsledky Táborska více na sebe, stát se oporou mužstva," uzavřel Kosek, který se už těší na osvědčenou spolupráci na levé straně s dalším exslávistou v modrobílém dresu Lubošem Tusjakem.

https://www.efotbal.cz/clanek-228358-Kosek-uz-se-do-Edenu-vracet-nebude-a-je-rad-ze-mu-konci-maraton-hostovani-Nove-patri-teto-druholigov.html

Mistrovská kabina se rozutekla po dovolených, v kancelářích plzeňské Doosan Areny se ale horečně pracuje. Viktoria musí dát rychle do kupy kvalitní kádr a nahradit hráče, kteří po titulové sezoně mužstvo opouští. Zásadní je také udržet klíčové opory. Gólman sezony Jindřich Staněk má podle informací iSport Premium blízko k podepsání dlouhodobého kontraktu, na odchodu je Dominik Janošek, který končil sezonu na hostování v Baníku.

První posila v podobě Václava Pilaře už je na světě. Smlouvu na další sezonu podepsal zkušený Radim Řezník, během jara prodloužil i Jan Kopic. Na druhé straně po uplynutí kontraktu završil úspěšnou éru v klubu nejlepší kanonýr Jean-David Beauguel. Hostování vyprší pětici Sýkora, Santos, Holík, Potočný, Pachlopník. Smlouvu nemá ani zkušený gólman Aleš Hruška.

Zásadní podíl na titulu drží v rukavicích nejlepší brankář ligy Jindřich Staněk. Šestadvacetiletého gólmana, který odchytal životní sezonu a probojoval se do národního týmu, jezdili sledovat skauti z nejrůznějších klubů, konkrétní nabídka do Plzně zatím nedorazila.

Viktoria hodlá svou oporu, které končí smlouva po nadcházející sezoně, udržet.

Podle informací Sportu by po reprezentační pauze měl Staněk podepsat nový, vylepšený kontrakt na následující roky. S tím, že získá příslib v případě zajímavé nabídky odejít do zahraničí.

Důležitou roli v úspěšné titulové skládačce odehrál také Lukáš Kalvach. Šestadvacetiletý záložník už měl v minulosti nabídky z Ruska, situaci sondovaly i kluby z Německa. V současné chvíli ale žádná konkrétní nabídka na stole není.

"Určitě by si to zasloužil, všichni vnímáme, že na zahraniční výzvu přichází správná chvíle," připouští hráčův agent Roman Brulík. "Ale pro Plzeň je to klíčový hráč, běží mu poslední rok smlouvy. Jeho budoucnost jsme o víkendu probírali s panem Šádkem. Viktorii čekají předkola evropských pohárů, ale Plzeň také vnímá, že by se mohl posunout do zahraničí. Jeho cena je adekvátní jeho roli v týmu," dodává na adresu klíčového polaře.

Aktuální plán vypadá tak, že plzeňská šestka minimálně na letní pohárovou kvalifikaci zůstane. Byť má za sebou Kalvach povedenou sezonu zakončenou návratem do reprezentace, kam se očekává pozvánka na červnové duely se Švýcarskem, Portugalskem a Španělskem, chybí mu starty v evropských pohárech. Navíc je na jeho pozici v Evropě velká konkurence, tudíž posunout se do opravdu kvalitní soutěže a zajímavého klubu nebude nic jednoduchého.

Ve chvíli, kdy Kalvach na začátku sezony absentoval kvůli zranění kotníku, jeho roli velmi dobře zastal Dominik Janošek. Po jeho vyléčení ze sestavy vypadl a na jarní část zamířil na poslední chvíli na hostování s opcí do Baníku. Tam ale moc šancí nedostával, k poslednímu zápasu naskočil 19. března.

"Máme koncept, jak s ním pracovat dál. Evidujeme zájem z českých klubů, ale myslíme si, že nastala správná chvíle, aby to zkusil v zahraničí," informuje jeho agent Brulík. "V Plzni mu běží poslední rok smlouvy, Dominik to má primárně nastavené tak, že by rád zkusil zahraničí. Hostování je vždycky s otazníkem. V Baníku si šancí zasloužil víc, ale rozhodnutí respektujeme," dodává. Nabídky eviduje stejně jako v zimě ze Skandinávie, případně z předních klubů z Maďarska.

Klub téměř jistě opustí také univerzál Jan Sýkora, kterého si po povedené sezoně stahuje z hostování polský Lech Poznaň. Na přípravě v Plzni se naopak po návratu z hostování v Boleslavi ohlásí záložník Michal Hlavatý, na nějž si brousí zuby několik prvoligových celků. Svolení k odchodu z Plzně mají záložníci Miroslav Káčer a Aleš Čermák.

Hostování končí i obráncům Liborovi Holíkovi a Eduardu Santosovi. Brazilskému stoperovi se v Plzni závěr ročníku extrémně povedl., Cena za 24 letého hráče vylétla hodně vysoko, z Karviné ho chtějí pražské celky, líbil by se i Pavlu Vrbovi v Baníku. V Plzni zase delší dobu chtějí levonohého stopera z Olomouce Václava Jemelku.

Všechny pohyby v kádru se odvinou od toho, jakým způsobem zajistí další financování klubu Adolf Šádek. Řeší se vstup nového majitele, případně významného investora, který by zajistil ekonomickou stabilitu klubu. Podle informací Sportu dostal trenér Bílek příslib, že otázku financí klub vyřeší do startu přípravy, která začne v polovině června. Bez potřebné jistoty se hráči, byť v Plzni mají vidinu kvalifikace o Ligy mistrů, do klubu jen tak nepohrnou.

https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2021-22/414553/zmeny-v-plzni-stanek-pred-podpisem-janosek-ma-povoleni-k-odchodu.html

Užívá si první titul v kariéře. Záložník fotbalové Plzně Lukáš Kalvach se ale bude muset ještě hodně činit, aby dohnal svoji nastávající manželku. Bývalá prvoligová volejbalistka Darina Košická má totiž tituly hned tři.

Lukáš Kalvach (vpravo) s útočníkem Plzně Tomášem Chorým pózují u poháru pro vítěze české ligy.Foto: FCVP/Martin Skála

Článek

"Jsem rád, že mám aspoň jeden titul, že jsem se jí aspoň trochu přiblížil," culí se Kalvach. Mistryní volejbalové ligy se stala Darina Košická s Prostějovem a dvakrát s Olomoucí Ještě větší manko má Kalvach v domácím poháru. Zatímco on na první triumf v MOL Cupu čeká, jeho snoubenka má čtyři.

"Klidně bych jí i rád překonal. Ale vyhrát ligu je nesmírně těžké, nepodaří se to pokaždé. My se kvůli tomu nijak nešpičkujeme. Je moc ráda, že jsem mohl titul taky zažít. Mám v ní velkou oporu," podotýká Kalvach, který dělá radost také svému dědovi, Jiřímu Vítovi, legendě olomoucké Sigmy. "Je srdcem sigmák, ale říká, že od mého přestupu do Viktorky je i malý Plzeňák," říká Kalvach.

Poprvé ve své kariéře zažil mistrovské oslavy. Byly naprosto nečekané, o to bouřlivější. "Užil jsem si je opravdu moc. Takhle nějak jsem si je představoval, když jsem snil o tom, že jednou vyhraju ligu. Jsem hrozně rád, že se nám to s Plzní povedlo. A že jsme si mohli oslavy užít společně s fanoušky. Měl jsem pár chvilek, kdy jsem byl docela naměkko. Ale celkově převládala euforie, velká radost," podotýká 26letý záložník.

Věřil, že tým Viktorie má sílu. Nicméně, že z toho bude titul, úplně nečekal. "Věděl jsem, že se budeme rvát o přední příčky. Ale samozřejmě jsem si uvědomoval, že v konkurenci Slavie a Sparty to budeme mít hodně těžké. Jak jsme si připisovali vítězné zápasy, věřili jsme titulu čím dál víc, šli jsme za ním. Že ho můžeme získat jsem si pomyslel poprvé v polovině jara. Po remíze na Slavii jsem o něm už byl stoprocentně přesvědčený," tvrdí Kalvach.

V úvodu sezony ho však přibrzdilo nepříjemné zranění, stál přes dva měsíce. Návrat byl složitější než očekával. "První zápasy nebyly ideální, ale trenéři mě podrželi. Jsem rád, že jsem jim důvěru splatil výkony, že jsem byl pro tým přínosem," těší plzeňského záložníka, který se na jaře dostal do výborné formy. Dělá si proto naděje na návrat do reprezentace, kterou v první půlce června čekají čtyři duely Ligy národů A?

"Byl bych samozřejmě rád, kdybych dostal nominaci. Bylo by skvělé zahrát si proti Portugalcům nebo Španělům, kteří patří do světové špičky," sní Kalvach. Teď prožívá mistrovskou euforii. Není to ale tak dávno, kdy něco takového vypadalo byla utopie. Na jaře 2017 byl na hostování ve druholigovém Táborsku. Tehdejší sportovní ředitel Sigmy Ladislav Minář mu nevěřil. Dokonce se vsadil o karton šampaňského, že Kalvach hrát ligu nikdy nebude.

"Obavy, že se kariéra bude ubírat špatným směrem, jsem měl. Ale pořád jsem byl mladý, jednalo se o hostování. Pochopitelně jsem si nepředstavoval, že za pět let bude s Plzní slavit titul. A ohledně té sázky... Nevěřil mi ani trenér v béčku Sigmy. No a vidíte, teď je ze mě mistr ligy," směje se Kalvach.

https://www.sport.cz/clanek/fotbal-ceska-1-liga-premierovy-titul-doma-ma-ale-kalvach-co-dohanet-jeho-snoubenka-ma-totiz-o-dva-vic-3371593