Aktuality

První pozvánku do národního týmu dostal ještě od Karla Jarolíma, premiérový start si připsal nedávno proti Skotsku jako člen záložního mužstva. Obránce Václav Jemelka teď doplnil fotbalovou reprezentaci před listopadovým srazem a ve středu by si v přípravném utkání v Lipsku mohl zahrát proti mistrům světa z roku 2014 Němcům. "Jsem vděčný za první nominaci od trenéra Šilhavého. Budu dělat maximum, abych se v nároďáku udržel," slibuje hráč belgické Lovaně.

Hektika v době koronavirové. Nejprve první mezistátní start doma v Olomouci proti Skotsku (1:2) jako součást narychlo sestaveného záložního týmu. Hned v říjnu odchod ze Sigmy na hostování do belgické Lovaně. A teď dodatečná nominace na přípravný zápas v Německu a duely Ligy národů s Izraelem a Slovenskem.

"Cesta na sraz z Belgie by asi byla obtížnější. V sobotu jsem se o nominaci dozvěděl, naštěstí nám odpadlo utkání s Moucronem. V neděli jsem tedy ještě před měsíční přestávkou letů sedl na letadlo a jsem tady," líčí Václav Jemelka.

Mohl přitom být opatrný a v době pandemie pozvánku odmítnout.

"Sekretář klubu se mě ptal, jestli vůbec chci na sraz jet. Týmy teď samozřejmě chrání své hráče, aby se náhodou nenakazili. Proto nechávali rozhodnutí na mně a ptali se, jestli chci určité riziko podstoupit," popisuje nové poměry ve fotbale.

"Samozřejmě nikdo nechce hráči bránit, aby nastoupil za reprezentaci, každý na ni má právo. Já vůbec neváhal. Další krok v mé kariéře a je pro mě velká čest být nominovaný do nároďáku," ujišťuje.

Z Bruselu stihl odcestovat na poslední chvíli. Návrat bude složitější.

"Nejdřív jsem řešil s klubovými doktory covid test, abych mohl odcestovat. Musel jsem být negativní. Naštěstí se ještě lítá. Ale teď na měsíc letadla vůbec nepoletí, takže ze srazu se budu muset vracet přes Frankfurt a oklikou," avizuje Jemelka.

V Belgii zatím stihl dvě utkání. "Liga je hodně odlišná proti české, velmi rychlá. Každým tréninkem a zápasem, co jsem zatím nastoupil, je to lepší a lepší. Belgie je pro mě určitě velký posun. Jsem rád, že mi zahraničí vyšlo. Doufám, že se budu ještě zlepšovat a pomůžu si třeba k dalším pozvánkám do reprezentace," přeje si.

Pomalu si zvyká na první zahraniční angažmá v kariéře.

"V Belgii už mám zařízený byt, dostal jsem auto, přijela za mnou i rodina. Doba je bohužel taková, že jsme buď na tréninku, nebo doma. Není kam jít, všechno je zavřené. Co se týká běžného života, mohlo angažmá přijít v lepší době," říká Jemelka, ale nestěžuje si.

Němci budou ve středu šetřit řadu opor, přesto půjde pro české hráče o velmi prestižní duel.

"I když nenastoupí hráči z Bayernu Mnichov nebo Chelsea, mají jiné skvělé hráče a strašně široký kádr. Jsem vůbec rád, že si proti nim můžeme zahrát," je vděčný Jemelka.

https://www.sport.cz/fotbal/liga-narodu/clanek/1824604-chces-vubec-jet-ptali-se-ho-v-belgii-jemelka-vzal-reprezentaci-hned.html#section-artcl

Kolem osmé ranní na stadion a až v pět odpoledne hurá za snoubenkou a tříměsíční dcerkou. Tak vypadá program Václava Jemelky (25) v belgické Lovani, kam obránce zamířil nedávno na roční hostování s opcí z Olomouce. Premiéru v tamní Jupiler Pro League si připsal v sobotu. A ne ledajakou! Nováček z univerzitního města totiž porazil nadupané Bruggy 2:1 a Jemelka k tomu pomohl bezchybným výkonem v závěrečné půlhodině. "Byl jsem z toho paf," líčí totální euforii v rozhovoru pro iSport Premium.

Jak se cenná výhru nad Bruggami, které mají v základní skupině Ligy mistrů už čtyři body, v Lovani slavila? "Oslavy v kabině byly hodně bouřlivé, něco tak velkého a intenzivního jsem dlouho nezažil. Zpívalo se, tancovalo, nálada byla skvělá. Akorát je škoda, že se to nemohlo takhle slavit už na hřišti s fanoušky, protože na Bruggy by prý určitě přišel vyprodaný stadion. S lidmi to mohlo být ještě sladší."

Takže něco podobného, jako když jste se Sigmou porazili Spartu?"Asi se ta euforie dá srovnat. Trenér nás dlouho připravoval na to, že Bruggy jsou v Belgii top, porazit je není nic lehkého. Jde naopak spíš o výjimečnou věc, takže jsme si to moc užili."

Michael Krmenčík asi méně. Jednak kvůli porážce a taky kvůli tomu, že s pozitivním testem na COVID-19 nemohl nastoupit."Dokud tahle informace nevylezla, přemýšlel jsem, že mu napíšu. Ale když jsem se dozvěděl, že má koronavirus a nebude vůbec připravený, nechal jsem to být. V kontaktu jsem jen s Chorasem (Tomášem Chorým), chtěl se za mnou i zastavit, ale kvůli opatřením bychom ani neměli kam zajít a já jsem ještě neměl byt, takže jsme to nechali na příště. Ale jsem rád, že se probojoval do sestavy a odehrál už dva celé zápasy. Trenér na něj spoléhá, akorát bych mu přál, aby už zažil pocit vítězství."

Ten jste si užil vy, konečně s rodinkou, která za vámi dorazila. Takže pocity již jako doma?"Konečně! V sobotu se vyhrálo, připsal jsem si první start a v neděli za mnou přiletěly holky, takže celý víkend byl parádní. Všechno klaplo, včetně přestěhování, se kterým mi pomohl manažer a známý. Potřebovali jsme dovézt hlavně věci pro malou, ani já jsem tady toho moc neměl. Byl jsem na prohlídkách dvou bytů, vybral jsem ten zařízený, takže jsme spokojení."

I s městem, že? Lovaň je nádherná."Je to hodně historické a studentské město, s Olomoucí jsou si dost podobná. Až na architekturu, protože tady je skoro všechno z cihel, což se mi strašně líbí. Je to takový britský styl, který dýchá historií. Anglie je odsud blízko, takže i počasí už je podobné."

Pořád prší?"Docela jo, celkově je tady dost chladno. Sluníčko vychází málokdy,na to si musím trochu zvyknout. Když jsem tady byl první týden, pršelo snad každý trénink. Ale to mi nevadí, stejně vždycky všichni říkali, že jsem severský typ." (úsměv)

Ještě se vrátím k premiéře proti Bruggám, kdy jste nastoupil na závěrečnou půlhodinu. Jaké to bylo skočit rovnýma nohama do duelu proti takovému soupeři, který se hnal za vyrovnáním?"Trenér mě tam hodil za stavu 2:1, který jsme potřebovali udržet. Říkal, abych v té trojici hlavně držel střední pozici, šestnáctku a neutíkal někam do krajů. Bylo to náročné, ale myslím, že jsme to zvládli naprosto skvěle, protože jsme si ještě vytvořili nějaké šance z brejků."

Oproti české lize mi to přišlo - i díky atletickým hráčům černé pleti s vynikajícími fyzickými předpoklady - mnohem dynamičtější."Fotbal tady je celkově nahoru dolů, pořád se nabíhá za obranu. Žádná vyčkávaná. Všichni hráči jsou rychlí a ti ofenzivní o to víc, takže je to pro mě velká challenge. Kromě obrovské rychlosti bych zmínil ještě přímočarost, protože tady nikdo nekouká dozadu. Dostanou balon a hned se snaží hrát nahoru nějakou kolmou uličkou. Další věc: krajní hráči tady chodí z devadesáti procent do soubojů jeden na jednoho. Mají to zažité, věří si, zkoušejí něco vymyslet. A v neposlední řadě musím zmínit strašnou sílu všech hráčů. Mám se jako obránce na co těšit..." (úsměv)

Bral jste tuhle šanci od kouče v tak důležitém a náročném závěru jako jeho projev důvěry směrem k vám? Něco jak v hokeji, když trenéři držící těsné vedení na poslední minuty posílají své klíčové borce."Jsem samozřejmě rád, že se nebál mě tam dát a rovnou mě hodil do vody, abych plaval. Byl jsem naprosto soustředěný, snažil jsem se na maximum splnit pokyny, se kterými mě tam poslal. Snad se to povedlo, třešničkou na dortu byly tři body."

Blesklo vám v hlavě, že zahraniční sen se klukovi z Uničova splnil?"Musím říct, že po zápase jsem měl takovou vnitřní chvilku, kdy jsem tomu všemu nemohl uvěřit. Celé to na mě dolehlo, uvědomil jsem si, co jsem dokázal. První start v belgické lize, výhra nad Bruggami, euforie... Byl jsem z toho trošku paf."

S Chorým zažíváte úplně odlišné začátky v belgických angažmá. Zatímco on začal hned nastupovat, ale Waregemu se nedaří, vy jste zabudováván postupně a Lovaň válí. Jaký má s vámi trenér plán?"Kdybych nastoupil v základu hned proti Anderlechtu nebo proti Bruggám, byl by to hodně velký zápřah. Trenéři tady hodně dbají na taktiku, což je pro nás obránce trošku složitější než pro útočníky, takže se do toho systému musím trochu dostat. Dělám maximum, abych jej pochopil co nejrychleji, a věřím, že šance přijde. Potvrdil mi to i trenér, který mi říkal, že postupné zapracování vidí jako nejlepší variantu. Navíc se teď týmu daří, takže není moc co měnit. Nemám s tím žádný problém, na šanci si počkám. A pak chci být samozřejmě důležitým článkem sestavy."

Dotáhli jste se na špici, na vedoucí Antverpy ztrácíte jen dva body. Jaké jsou vůbec cíle Lovaně, která se mezi elitu vrátila až nyní po šesti letech? Krotí se euforie, nebo se naopak vysoké ambice podporují?"Vůbec se nemusí nic krotit, protože trenér je opravdu velice ambiciózní. Ke každému zápasu sice přistupujeme s pokorou, ale zároveň s maximálním nasazením a týmovostí. To je recept na každého, což ukázal jak zápas na Anderlechtu, tak s Bruggami. Plus před každým utkáním máme hodinovou přípravu, která je velice podrobná. A jednotlivcům pak chodí sestříhaná videa, jiná jsou pro útočníky, jiná pro obránce. Taktická stránka je tady fakt na vysoké úrovni."

Je v klubu znát, že díky thajské společnosti King Power existuje propojenost s Leicesterem? Třeba že si oba kluby navzájem fandí nebo že jsou někde symboly anglického celku jako motivace se posunout?"V kabině visí portrét majitele (Vičaje Srivadtanaprapchy), který před dvěma lety tragicky zahynul, a všude jsou bannery s logem King Power. Propojenost je zřejmá. Je vidět, že do toho ta společnost dává velké peníze, protože zázemí je tu na vysoké úrovni. Realizační týmy všech mužstev od žáků po áčko jsou velmi početné, všichni dělají maximum, ať mají hráči ten nejlepší servis."

Kromě uplatnění opce ze strany Lovaně a vykoupení vás z Olomouce je tedy motivací posunout se v budoucnu třeba na Ostrovy. Ale napadá mě ještě jeden cíl: co takhle být stabilním členem reprezentace, která má dlouhodobě problém na stoperské pozici?"Pokud se tady prosadím, což je teď mou prioritou, mohla by být reprezentace dalším levelem, stejně jako pak třeba další přestup. Ale to teprve uvidíme. Nejdříve potřebuju přesvědčit trenéra a vedení, aby mě odkoupili. A nároďák? Obecně se dá asi říct, že z Belgie je do něj blíž než ze Sigmy, i když se nám teď dařilo. Až budu obouchaný belgickou ligou, budu větřit šanci."

Nezamrzelo vás, že jste teď nebyl nominován, když jste "béčkové" zářijové utkání se Skotskem zvládli?"Vyšlo to tak, že jsem hned po zápase s Plzní odletěl do Belgie, takže by vzhledem ke covidovým testům bylo hodně složité vracet se a pak letět někam do Izraele. Byl jsem mezi náhradníky, ale moc jsem s tím nepočítal. A bral jsem to pozitivně, protože jsem měl o týden adaptace v Belgii víc, díky čemuž už jsem mohl nastoupit do pohárového utkání."

S třetiligovým Knokke."Pozor, ten zápas byl ohromně náročný! Hned jsem zpozorněl, že tento fotbal bude asi o něčem jiném. Sice třetí liga, ale přímočarost, rychlost a šikovnost útočníků neskutečná. Byl jsem úrovní hodně překvapený."

Konzultoval jste váš přesun s Davidem Rozehnalem, jenž má s Belgií pozitivní zkušenost?"Jo, David od začátku věděl o námluvách Lovaně. Řešil to s ním i můj manažer. Pak jsem mu psal o nějaké rady a on mi odpověděl, že mám být sám sebou a makat na sto procent. Věří mi, že se prosadím, za takovou důvěru jsem strašně rád. Kdykoli si s ním můžu popovídat. Mám v něm oporu, je to skvělý člověk."

Takže když to shrnu, říkáte si zpětně, že nakonec v roce 2020 vše dobře dopadlo, když nevyšel kazašský Kajrat Almaty, ale Belgie ano? Nebo to takhle neberete?"Velkým plusem je že to máme blíž domů. A také belgická liga je lepší než kazachstánská, takže asi platí, že kdo si počká, ten se dočká. Nicméně Almaty pořád sleduju, vedou snad o jedenáct bodů a jedou na titul, takže by to určitě taky nebylo špatné angažmá. Přišla však tahle šance a já ji chci co nejlépe využit. Chtěl jsem to? Chtěl. Takže se s tím musím poprat."

A na závěr váš tip: koho dalšího z kádru Sigmy čeká zajímavé zahraniční angažmá? Dejte nějaké jméno."Hubňa (Roman Hubník), Beny (Vít Beneš) nebo Nešpi (Martin Nešpor) už si zahraničí vyzkoušeli, ale přál bych to všem. Když to vezmu podle poslední formy, tak k tomu má nejblíže asi Šimon Falta, který zase našlápnul do sezony tou správnou nohou. Pokud by takhle pokračoval, má vzhledem ke končící smlouvě velkou šanci. Stejně jako David Houska. Z mladých, když budou i nadále dobře pracovat, čeká nějaká dobrá nabídka třeba Mojmu Chytila."

A jak si Olomouc poradí s vaším odchodem, co se týče náhrady a výkonnosti?"Co jsem měl možnost poznat za těch pár týdnů Florenta Poulola, udělal na mě dobrý dojem. Je to kvalitní hráč, ukázal, že může být přínosem, přerušení soutěže mu paradoxně může v adaptaci pomoct. A furt je tam Beny a Štěrby (Jan Štěrba), takže další dobrá náhrada. Odešel jsem v pravý moment."

https://isport.blesk.cz/galerie/fotbal-zahranici/429522/jemelka-z-vyhry-nad-bruggami-jsem-byl-paf-jak-se-v-belgii-zabydluje?foto=3

Srší radostí. Zkraje října vyrazil z Hané na vysněnou zahraniční misi a pro novou fotbalovou adresu má Václav Jemelka jen slova chvály. V belgické Lovani se už aklimatizoval, byť si ryšavý stoper stále zvyká na odlišný systém hry i jinou skladbu tréninků.

Množstvím i celkovým objemem. Tréninky jsou z devadesáti procent s balonem. Skoro každej trvá dvě hodiny, přičemž míváme i dva denně. Od pondělí do středy jsme jich měli dohromady šest. Je náročný si na to zvyknout, pocity mám ale fantastický. Nadšený jsem tady úplně ze všeho, co se tu událo od prvního dne až doteď.

U Knokke mě překvapilo, že nehrálo žádnýho zanďoura, ale útočně a otevřenou partii. De facto se tady vůbec nehraje dozadu, ale všechno dopředu. Týmy se hodně tlačí do ofenzivy, samé náběhy za obranu... Oproti české lize je to změna. Není to tady tolik o soubojích a hraje se hodně kombinačně. Útočníci jsou rychlí, opravdu velká kvalita.

Rád hraju dopředu, snažím se být konstruktivní, což i náš trenér po obráncích vyžaduje. Hrát po zemi, přihrávky dávat do středu, na desítky nebo útočníky, takže tohle mi bude vyhovovat. Ale zachytávat náběhy za obranu a kolmé pasy je na druhou stranu zase strašně těžký. Přihrávky mají fakt kvalitu. Náběhy za záda tady přitom soupeři zkoušejí každou chvíli.

Jako útočník bych to měl trošku jednodušší. Přece jen obranu řídíte, komunikujete, musíte si zažít systém. Adaptace zabere nějaký čas, ale dostávám se do toho, každým tréninkem je to lepší a lepší. Čekám na šanci a jsem rád, že přišla v sobotu ve druhé půli proti Bruggám.

Že mám hlavně držet střed hřiště, nevybíhat moc do lajn a bránit šestnáctku.

Obrovsky silné mužstvo! Trenér při přípravě na zápas zmiňoval, že je to momentálně nejlepší mužstvo v Belgii. Hrají vážně výborně, strašně přímočaře a kolmo dopředu. Kvůli koronaviru postrádali některé hráče, chyběli Krmenčík, brankář Mignolet i zraněný stoper Deli. Do toho hráli ještě Ligu mistrů, takže byli možná trochu unavení. Nepředvedli asi svoje maximum, ale byl pro mě byl velkej zážitek zahrát si a hlavně skolit takového titána.

Bouřlivě, v kabině se zpívalo. Užili jsme si to. Jenom ohromná škoda, že se hraje bez diváků. Bylo by zřejmě vyprodáno a zážitek by byl ještě mnohonásobně větší.

Nálada je skvělá, ale pořád se tu maká naplno. Trenér nám vtlouká do hlavy, že se nesmíme uspokojit a chtít víc. Klub je na nováčka dost ambiciózní stejně jako trenér Marc Brys.

Ano, dost. Je taky velkej hecíř před zápasem. Když si vezme slovo, dokáže celou kabinu nabudit a vyždímat z hráčů maximum. V tomhle je naprosto skvělej, udělal na mě velký dojem.

Když si chci s někým popovídat, musím v angličtině. I trenéři v ní vedou tréninky. Ale jinak je tu směs jazyků. Vlámština i francouzština, kterou hodně používají i Belgičani. Do jejich konverzace se nezapojuju, protože vůbec nerozumím, i když se snažím pochytávat slovíčka.

Něco je podobné jako v němčině, třeba počítání a čísla. Taky jsem pochytil fotbalové výrazy jako sám nebo záda. Ale prokládám je angličtinou, protože pokynů v ní znám víc. Naučil jsem se i něco málo francouzsky, kterou se učí moje přítelkyně.

Myslel jsem, že tu lidi umějí jen vlámsky nebo francouzsky, ale hodně z nich tu ovládá i angličtinu. I prodavačky v obchodech. Žádný problém.

Tréninkové zázemí je ale fantastické. Hodně hřišť, dvě umělky, všechno na vysoké úrovni. Kabina je dělaná po vzoru Manchesteru City, ale na stadionu moc nejsme. Byl jsem tam akorát podepsat smlouvu a hrál proti Bruggám. Čas jinak trávíme v tréninkovém centru. Děláme v něm předzápasovou přípravu, dostáváme tam i snídaně a obědy...

Jsem v Lovani tři týdny a v tom prvním tu bylo ještě všechno otevřený, takže jsem něco prozkoumal. Chodil na večeře, jednou si zašel na snídani do kavárny, ale potom to bohužel kvůli koronaviru zavřeli. S přítelkyní si nemůžu nikam moc vyjít na jídlo. Nedá se nic dělat.

Dvanáct minut jízdy autem a k hlavnímu stadionu pět minut. Všechno je kousek, blízko mám i dva supermarkety. Úplně v pohodě. (úsměv)

Ne. Tři týdny jsem byl na hotelu, než jsme s jedním pracovníkem v Lovani, který zařizuje servis novým hráčům, našli vyhovující byt. Holky tedy přiletěly až teď v neděli po Bruggách. Přítelkyně bude jezdit s malou do Česka k doktorce na prohlídky a povinná očkování, ale jinak budou už se mnou, za což jsem hrozně rád. Budu to mít s adaptací snazší.

Po dvoufázovém tréninku přijede taxíkem na hotel hladový. Ještě vyběhne do malebného centra Lovaně plného útulných kaváren pro něco k snědku. Ani vytrvalý déšť Václavu Jemelkovi nemůže vadit. Po narození dcerky Mii a debutu ve fotbalové reprezentaci si plní rodák z Uničova další sen.

V poslední přestupový den zamířil pětadvacetiletý stoper Václav Jemelka z Olomouce na první zahraniční štaci do klubu Oud-Heverlee Leuven, šestého týmu belgické ligy, jehož vlastní bohatá organizace King Power International Group, pod kterou patří i anglický Leicester City.

Hned při první příležitosti se probojoval do základní sestavy, v pohárovém duelu proti týmu Knokke byl u vítězství 2:0.

Jaký byl první trénink?Docela dlouhý. Koukal jsem na statistiky GPS, co tam měli z minulého týdne, a takhle dlouho oni trénují - přes dvě hodiny. A do čtvrtka jsme jeli ráno i odpoledne. Zatím se s tím seznamuji.

A se spoluhráči? Musel jste jim v kabině zazpívat?Ne, zatím nic takového neproběhlo. Akorát mi trenér před cvičením, kdy jsem se nedíval, nasadil housle a musel jsem udělat pět kliků. Taková srandička.

Už si budete dávat pozor.Musím. Kabina je kamarádská, i trenér říkal, že je vše O. K. Také lidé kolem jsou moc fajn. Dojmy mám zatím skvělé. Akorát tam hodně lítají jazyky - francouzština, vlámština... Občas jsem trošku ztracený, musím se s tím poprat. Většina mluví anglicky, v tom problém není, ale když začnou francouzsky, tak se do toho nemám jak zapojit.

Hostování s opcí na přestup se dotáhlo v poslední možný den.Už jsem s tím skoro nepočítal. Dozvěděl jsem se to chvilku před zápasem s Plzní. Musel jsem si rychle sbalit věci, bylo mi řečeno, že mám ještě odehrát utkání a potom se jede. Ani jsem neměl čas nad tím přemýšlet, najednou se to prostě stalo. Leuven potvrdil, že mě hrozně chtěl, a přistoupil na všechny podmínky, které si Sigma kladla. Minulé pondělí kolem desáté hodiny to bylo potvrzené.

Jak se vám hrál zápas s Plzní, když jste se chvíli před ním dozvěděl, že máte zahraniční angažmá? Nebál jste se, že zranění to může zhatit?Chtěl jsem si ten zápas hlavně užít. I když jsem věděl, že je poslední v Olomouci, dal jsem do toho maximum a vůbec jsem nehleděl na to, jestli se můžu zranit. Zápas s Plzní je vždycky docela vyhecovaný, chtěli jsme je porazit, věděli jsme, že na tom nejsou psychicky ani fyzicky po Izraeli úplně nejlíp. Chtěl jsem skončit výhrou, ale brali jsme i remízu. Jak říkal můj manažer: Je jedno, jestli mi řekne, že přestupuju a budu se těšit, nebo mi řekne, že nikam nejdu a budu naštvaný. V tomhle ohledu to bylo prašť jako uhoď.

Stihl jste se v Sigmě rozloučit?Ani moc ne. Oznámil jsem to v kabině po zápase, jen jsem si s klukama plácnul a poděkoval jim za všechno. V tu dobu jsem ani nevěděl, jestli se to vůbec stihne. S trenéry i maséry jsme si vyměnili jen pár slov a musel jsem spěchat na vlak. Bylo to hektické.

Patřilo vaše speciální poděkování kapitánovi Romanu Hubníkovi, po jehož boku šly vaše výkony zase nahoru?Roman je zkušený, řídí si to. Myslím si, že vedle něho by vyrostl každý hráč. Hraje se vedle něho fakt dobře. Je vidět, že je to opravdu nadprůměrný český hráč. Když bude vedle něj hrát Beneš, Štěrba nebo Poulolo, tak se jim bude dařit.

Co jste od Hubníka odkoukal?Hlavně že je potřeba furt mluvit, že komunikace je velice důležitá.

Spolu jste si nečekaně zahráli i za reprezentaci proti Skotsku.Byli jsme rádi, že jsme mohli hrát spolu a ještě za námi byl Aleš Mandous. Kdyby ještě hrál od začátku Radim Breite, bylo by to úplně top. Ale naskočil potom a my jsme si to moc užili. Dobře, že jsme hráli spolu a takhle to dopadlo. Zážitky a pocity jsou z toho krásné.

Měl váš první reprezentační start ohlas také v Lovani?Zatím mi nikdo nic k tomu neříkal. Ani nevím, jestli to mělo nějaký vliv na přestup. Lovaň měla zájem dlouhodobě, měli mě naskautovaného. Určitě věděli, že jsem za repre nastoupil, takže nějakým způsobem to asi pomohlo, ale chtěli mě dost i předtím. Nemyslím si, že by to byl klíčový moment v přestupu.

V zimě jste byl zklamaný, že vás Sigma nepustila do Almaty. Jste zpětně rád? Belgická liga je pro hráče v dobrém věku s reprezentačním potenciálem lepší než kazašská, byť finančně asi nikoli.Belgie je navíc kousek, město je nádherné. Vůbec jsem o něm nevěděl, protože hráli druhou ligu. Všechno je tady na skvělé úrovni. Když jsem viděl šatnu Leuvenu a tréninkové centrum, tak to je velká paráda. Mají koncept, že do budoucna to budou ještě hodně zlepšovat. Pocity jsou krásné. Asi jo - všechno zlé je k něčemu dobré. Ale jestli to bude dobré, ukáže až čas.

Nemáte důvod pochybovat, že byste na belgickou ligu nestačil.Děkuju. Já jsem rád, že jsem zdravý a Leuven mě chce na pozici stopera už dlouhodobě. Mají také zraněné hráče, já se o to poperu a doufám, že šanci tady chytím a nepustím.

Dá se zázemí srovnat se Sigmou?Nechci shazovat Olomouc, ale King Power dodává Leuvenu hodně peněz. Finanční prostředky mají na to velké. Sportovní ředitel říkal, že hlavní tribuna je dva roky stará. Šatna vypadá jak z Premier League v Manchesteru City. Z toho jsem byl nadšený. V tréninkovém centru mají všechno - kuchyň, bar, vaří si tam snídaně i obědy. V tomhle jsou dál než Sigma. I co se týče hřiště - jsou tu dvě umělky a čtyři travnatá hřiště. Mají lidi z Anglie, co se jim starají o trávníky, které vypadají fantasticky. Hezky to tady jezdí. Docela dost tu prší, co jsem si všiml a říkali i místní.

Belgická liga je velmi sledovaná skauty a byla pro mnoho hráčů můstkem do top soutěže. Vnímáte i větší šanci na národní tým?Hodně hráčů z belgické ligy přestupuje do Premier League. Je to velké lákadlo, že když budu podávat dobré výkony, tak šance se posunout je veliká. Není to otázka jednoho roku. Uvidíme, jestli pak Leuven vůbec uplatní opci. Otazníků je dost.

Jaký ohlas měl váš odchod u rodiny v Uničově?Zpráv mi přišlo hodně jak z Uničově, tak z Olomouce. Nestačil jsem se tím probírat. Všechno je narychlo, jsem na hotelu, jezdím na trénink zatím taxíkem, který mě vyzvedává a pak hází zpátky. Celý den trávíme v tréninkovém centru, od snídaně až po regeneraci po odpoledním tréninku, takže se vracím pozdě. Doma byl ohlas skvělý, všichni mi to přejí. Naši jsou akorát zklamaní, že neuvidí malou Miu, když se sem za mnou budou s přítelkyní stěhovat, jakmile tady najdu bydlení. Takže jim nebudu ani tolik chybět já, ale Mia.

Debut v reprezentaci, přestup do zahraničí, narození dcerky. Zažíváte krásné období, že?Jo, jde to hezky. Všechno pěkně postupně. Jestli zvládnu tady tuhle třešničku na dortu, budu strašně moc rád. Musím z toho vytřískat, co nejvíc to půjde, dokud se daří, protože jak to jde nahoru, tak se může jít rychle dolů. Budu se snažit nahoře udržet co nejdéle.

Lovaň je krásné město s historickou univerzitou. Stíháte koukat z okénka v taxíku?Koukám moc. Líbí se mi, že se tu hodně jezdí na kole, je tady dost cyklostezek. Když jsme jeli na trénink taxíkem, pršelo, a přesto jsem viděl z okénka asi třicet kolařů. Jezdí se za každého počasí, lidé mají pláštěnky, je jim to jedno. Centrum je nádherné, hodně restaurací a kaváren, i přes tu koronu lidé sedí venku a baví se. Vypadá to tady krásně. Těším se, až to s malou a přítelkyní začneme procházet.

A ještě se dvěma psy, ne?Chceme si je vzít, uvidíme, jestli hned, nebo nejdřív přivézt jen Miu, psy nechat u ségry a zabydlovat se.

Belgická liga má ofenzivní pověst. Těšíte se, až budete nahánět Krmenčíka v Bruggách nebo bývalého spoluhráče ze Sigmy Chorého, který teď odešel do Waregemu?Jsem zvědavý, jestli budu víc bránit, nebo útočit. Radši bych útočil, ale nemyslím si, že budu v pozici, kdy bych mohl extra vyjíždět. Těším se moc. Jsou tady kvalitní útočníci i týmy. A hned první dva ligové zápasy jsou na Anderlechtu a doma s Bruggami. Jestli nastoupím, bude to opravdu křest ohněm.

Autor: Jan Dočkal

Zdroj: https://www.idnes.cz/fotbal/zahranici/vaclav-jemelka-oud-heverlee-leuven-rozhovor.A201009_575573_hazena_par