Aktuality

Zprvu nenápadné dohrání od brněnského Filipa Blechy ztropilo Plzni obří problém. Lukáš Kalvach (27) odnesl faul v souboji ošklivým výronem kotníku. Ani po téměř pěti týdnech není hráč zcela fit.

Viktoria svého klíčového polaře na sobotní šlágr na Slavii (18.00) nutně potřebuje. Celý lékařský tým dělá všechno pro to, aby reprezentanta uschopnil. Je vidět, jak obhájce titulu bez svého „srdce“ krvácí. Půjde Kalvach do risku a naskočí po dlouhé pauze do bitvy, která může napovědět o titulu?

Od určení diagnózy na začátku února stanovili v Plzni jasný plán – vyléčit klíčového hráče na výjezd do Edenu. Sobotní řežba se blíží, jenže ani dva dny před výkopem není jasné, zda Lukáš Kalvach souboj vedoucích týmů FORTUNA:LIGY stihne.

„Je to stále padesát na padesát,“ shodují se zdroje deníku Sport. Kalvach si v první půli se Zbrojovkou nepříjemně pochroumal pravý kotník. Naštěstí pro hráče nešlo o zlomeninu ani přetrhané vazy, léčba těžkého výronu ale nějaký čas zabere.

Kalvach po nuceném odstoupení v Brně vynechal čtyři ligová kola, minulý týden opatrně začal s individuálním tréninkem. Momentálně jde o souboj s časem – zranění se lepší každým dnem, stejně rychle se ale blíží i úvodní hvizd kruciálního zápasu.

V Plzni pochopitelně dělají všechno možné, aby Kalvacha uschopnili. Rozhodne se pravděpodobně až těsně před výkopem, zásadní bude slovo hráče. Zda se bude cítit na to, aby do náročného duelu šel. Pomoct mohou obstřiky, injekce proti bolesti, na druhou stranu pak roste riziko, že si zranění obnoví a léčba se výrazně protáhne.

„Kalvi začíná individuálně trénovat, uvidíme, jak bude vypadat v týdnu. Všechno nechávám na něm, zranění kotníku bylo nepříjemné. Pro nás je důležité, aby byl v pořádku,“ pravil po sobotní remíze s Olomoucí (1:1) trenér Michal Bílek.

V případě jiných hráčů by Plzeň na návrat tolik nespěchala. Jenže bez Kalvacha to není ono.  V sestavě chyběl čtyřikrát a Viktoria dvakrát ztratila – prohrála na Slovácku (0:2), remizovala s Olomoucí (1:1). „V systému a způsobu hry Plzně je to naprosto klíčový a nenahraditelný hráč, který prostě chybí. Jeho zranění jim obrovsky uškodilo,“ pravil pro pořad a podcast Dloubák trenér Sigmy Václav Jílek, který má sobotní střet s Plzní v čerstvé paměti.

Na jiných postech si Bílkova squadra dokáže poradit, pozici štítového záložníka ale adekvátně zdvojenou nemá. V Brně místo Kalvacha zaskočil Modou N'Diaye, na další zápasy se na defenzivní „šestku“ zatáhl Roman Květ. Ani jedna varianta zdaleka není ideální. Senegalský záložník obstojně plní defenzivní úkoly, ale zaostává v rozehrávce. Květ je zase výborný dopředu, v aktuální sezoně nastřílel jedenáct branek a je nejlepším střelcem v plzeňském dresu, byť devět „kusů“ nasázel ještě na podzim za Bohemians. Jenže i jemu schází dirigentské schopnosti, nezapojuje se tolik do rozehrávky. Variantou z nouze může být nasazení někoho ze stoperů, například Filipa Kaši nebo Luďka Pernici.

Kalvach se ale zcela nahradit nedá. Na své pozici patří k nejlepším hráčům ligy. Rovnat se s ním může slávistický robokop Tomáš Holeš, případně sparťanský kapitán Ladislav Krejčí, který v posledních týdnech nastupuje spíš ve stoperské trojici. V případě plzeňské třiadvacítky nelze koukat jen na tradiční čísla, tedy góly a přihrávky, kde po 16 odehraných ligových zápasech Kalvachovi svítí bilance 2+2. Podrobnější data (viz radary) jasně ukazují, že jeho přínos spočívá zejména ve výstavbě hry, která vede k vytváření šancí. Plusem jsou i vynikající standardní situace a kvalitní střelba, do které se tak často nedostává.

Kalvach v minulosti obdržel nabídky z ciziny, před invazí na Ukrajinu o něj stály celky z ruské soutěže. Žádná nabídka ale nebyla tak lákavá, aby dávala smysl hráči i klubu. Naopak loni v říjnu prodloužil u obhájce titulu vylepšený kontrakt, Plzeň si ho pojistila až do června 2025. „Je to mimořádný hráč s mimořádným cítěním a vnímáním hry. Každý trenér, který s ním pracoval, by vám to potvrdil. V Česku bohužel není zcela doceněný,“ přiblížil záložníkův význam pro tým zdroj blízký deníku Sport.

Možná až v sobotu dopoledne trenéři vyřknou definitivní ortel, počkají do poslední chvíle. Jít do vyprodaného kotle v Edenu s Kalvachem v sestavě nebo bez něj je obrovský rozdíl, kteří si všichni uvědomují. „Pořád říkám, že pro nás je to klíčový hráč,“ zopakoval minulý víkend Bílek.

Kdo může nahradit Lukáše Kalvacha

Roman Květ (25) / záložník
Pokud se Kalvach nedá do kupy, pravděpodobně znovu on „zalepí“ díru v plzeňské sestavě. Na pozici šestky odehrál předchozí dvě kola, mnohem platnější je na ofenzivnější pozici, z níž rozhodl zápas proti Budějovicím. Pod hrot má Bílek nachystané i jiné „koně“, Adama Vlkanovu nebo Jana Sýkoru.

Modou N'Diaye (26) / záložník
Za poslední rok v Plzni na sobě zapracoval, také proto se udržel v užším kádru. Levonohý svalovec zvládá obranné záležitosti, horší je to s organizací hry a její výstavbou. Pro těžký duel na Slavii, kde Plzeň může vycházet ze zabezpečené defenzivní ulity, se jeho proporce a soubojové vlastnosti mohou hodit.

Filip Kaša (29) / obránce
Nasazením vysokého stopera by trenéři hodně překvapili. V krizové situaci může naskočit před defenzivní dvojicí, uplatit přehled i kvalitu na míči. Kaša byl v zimním přestupovém období blízko odchodu. Terén mapoval Peltův Jablonec, situaci sondovali také v Bohemians. V létě mu končí smlouva.

Porovnání Kalvacha s Květem

Lukáš Kalvach (27) nemá konkurenci na svém postu zejména vzhledem k jeho dovednostem na míči. Nestřílí příliš často, ale když už se dostane do zakončení, je to poměrně slibná šance na skórování. Mnohem víc šancí vytváří přihrávkami. V defenzivě není tolik silný v osobních soubojích, ale svou předvídavostí a správným postavením je silnou oporou i v obranné fázi. V obranných zákrocích je též nadprůměrný.

Roman Květ (25) odehrál v aktuální sezoně většinu zápasů na vyšší pozici, než je šestka. Není ideálním řešením na pozici, kterou přebral po zraněném Kalvachovi. Přes vyšší úspěšnost v osobních soubojích má nedostatky v obranné fázi po taktické stránce. Platnější je na ofenzivnějších postech, kde ale má větší konkurenci v podání Sýkory, Vlkanovy a zimní posily Vydry. Plusem je kvalitní střelba, výběr místa, dostává se do většího počtu šancí. V kombinaci není tak silný jako Kalvach. V lize je nadprůměrný v driblinku a progresivním běhu s míčem.

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2022-23/428327/kalvach-ztrata-srdce-a-boj-o-cas-pred-bitvou-se-slavii-pujde-do-risku.html

Pardubický záložník Dominik Janošek poprvé ovládl anketu o hráče měsíce první fotbalové ligy. Výsledky zveřejnila Ligová fotbalová asociace, která v Česku řídí profesionální soutěže.

Janošek se ve čtyřech únorových kolech blýskl třemi výstavními trefami a pomohl Pardubicím k posunu z posledního místa tabulky. Čtyřiadvacetiletý bývalý mládežnický reprezentant má v kariéře na kontě osm ligových branek, šest jich přitom vstřelil v aktuálním ročníku. Východočeši i díky němu prohráli po zimní pauze v šesti zápasech pouze jednou.

Zdroj: https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/anketa-hrac-trener-unor-dominik-janosek-brian-priske.A230307_160422_fotbal_ten

Mnozí nad ním možná zlomili hůl. Po nekonečných putováních po hostováních se zdálo, že kariéra záložníka Dominika Janoška bude stagnovat. Pak ale přišly Pardubice. A jak se v této sezoně ukazuje, lepší krok udělat nemohl.

Dominik Janošek má pořád pouze 24 let, ale v životopise mu už svítí tolik klubů, jako by měl zítra končit kariéru. Z Brna se vydal na Slovácko, kde si ho vyhlédla Plzeň. Po přesunu na západ Čech přišel kolotoč hostování – Mladá Boleslav, Zlín a Baník. Nikde to ale neklaplo.

Jeho kariéra byla velmi turbulentní už od útlého věku. Nejdřív Sigma, pak Zbrojovka, kde nakouknul do ligy. Když v lednu 2018 přišlo Slovácko, Janošek neváhal. „Zbrojovka mi nenabídla novou smlouvu, takže jsem šel. Byla to správná volba, pan trenér Kordula mě naučil, jak hrát dospělý fotbal,“ vysvětlil pro eFotbal.cz Dominik Janošek.

Zatímco v Uherském Hradišti si mnuli ruce, Martin Shejbal, nynější sportovní ředitel Pardubic, kroutil hlavou. „Pro mě byl ten přestup nepochopitelný. Vlastně to nechápu, jak si Brno mohlo nechat odejít takový klenot,“ uvedl Shejbal pro eFotbal.cz.

Janošek ale litovat nemusel. V kádru Slovácka, které tehdy bojovalo o udržení, se usadil a stal se stabilním členem kádru. Na jihu Moravy zaujal ligovou špičku. Nejrychleji zareagovala Plzeň, kam nakonec v létě 2018 zamířil, dohodnuto bylo následné roční hostování v Uherském Hradišti.

Do kádru Viktorie se ale ani po výborné sezoně, ve které zapsal i první dvě ligové branky, nedokázal prosadit. Na jeho pozici byl přetlak, přes jména jako Čermák, Kalvach, Bucha či Hořava se neprodral. „Byl jsem tam jako v jiném světě,“ vzpomíná Janošek. „Byla to pro mě velká škola, ale kluci mě tam vzali skvěle.“

Na lavičce ale být nechtěl, proto se s klubem dohodl na tom, že nejlepší bude herní praxe. Hned po prvním půlroce, který v Plzni strávil, zamířil do Mladé Boleslavi. Tam to nebylo vůbec špatné, Boleslav si ho dokonce po povedené jarní části, kdy pravidelně hrál a přidal tři gólové asistence, ponechala i pro následný podzim.

Ten už však tak růžový nebyl. A jelikož se blížil evropský šampionát do 21 let, Janošek chtěl hrát. V zimě 2021 se tedy přesunul do Zlína, kde vydržel také jen půl roku.

Následoval letní návrat do Plzně, kde se však opakoval scénář, jenž se odehrál hned po prvním příchodu. V kádru na podzim setrval, ale nebylo to ono, průměrně hrál 45 minut na zápas, jednoduše paběrkoval. V zimě se tak opět řešila jeho budoucnost. Oči měl upřené do zahraničí, hojně se skloňovalo Norsko. Na poslední chvíli se ale ozval Baník, volba padla na něj.

V Ostravě ale odehrál jen čtyři ligové zápasy. Všeříkající bilance. „Všechna ta hostování byla na jeho vkus taková nemastná, neslaná,“ souhlasí Shejbal.

„Nic bych zpětně neměnil, ničeho nelituji,“ odmítá ale Janošek jakékoliv výčitky. „Beru to jako dobrou zkušenost, velkou roli hrála ta reprezentace, chtěl jsem hrát. Pomohlo mi to, ať už šlo o spoluhráče či trenéry. Získal jsem tím zkušenosti navíc.“

Když se pak v létě minulého roku do Viktorie, která šachovala s kádrem před evropskými poháry, vrátil, zavětřily šanci Pardubice. „Dominika jsme měli na radaru hodně dlouho,“ prozradil Shejbal.

Až do léta to však nevycházelo. Plzeň ho posílala jinam, Janošek sám měl oči upřené za české hranice. „Přiznávám, že prioritou bylo zahraniční angažmá,“ řekl odchovanec Zbrojovky po přesunu do Pardubic. Ale nějaká zášť? Kdeže! „Dominik se zachoval naprosto fantasticky. V Plzni měl nějaké podmínky, ze kterých vůbec neváhal slevit. Když přicházel, vůbec jsme se nebáli, že by to bral nějak negativně,“ dodal Shejbal.

A jak se zpětně ukazuje, byla to trefa do černého. Janošek se rozehrál k parádním výkonům, které ho katapultovaly na ligové výsluní. Společně s Michalem Hlavatým tvoří velmi kvalitní střed pardubické zálohy a oba dva vedle sebe rostou.

Co také roste, to je pozornost, kterou Janošek v ostatních týmech probouzí. I díky svým bombám, kterými trhá sítě soupeřů. „Snad každý z jeho gólů aspiruje na gól roku,“ usmál se Shejbal.

Trochu nenápadným se v jeho „probuzení“ stal trenér Radoslav Kováč. Právě pod ním totiž Janošek pořádně pookřál. „Trenér Kováč na tom má zásadní podíl,“ myslí si Shejbal. „Je na něj neskutečně náročný, někdy možná až moc. Dominik je ale velmi inteligentní, takže začal chápat, co mu může pomoct.“

Shejbalovu domněnku Janošek potvrdil. „Hrával jsem o pozici níž, na té šestce a osmičce. Spíš jsem musel tvořit hru a být neustále s balonem. Trenér Kováč mě posunul výš a řekl mi, že důležité je, abych byl v těch správných prostorech, kde jsem nebezpečný pro soupeře,“ dodal čtyřiadvacetiletý fotbalista.

Pokud Janošek udrží výbornou formu a růst produktivity, je jasné, že se kolem něj začnou motat větší hráči na ligovém poli. A to i proto, že jeho přínos není pouze v gólech. Už teď má na kontě šestnáct přihrávek do gólových šancí, což je stejně jako v Plzni, Zlínu a Baníku dohromady. „Nejsem si jistý, jestli je Dominik nastavený na to, aby přemýšlel o klubu v Česku. Myslím, že další přestup vidí spíše do zahraničí,“ dodal někdejší gólman.

Na případný odchod jsou ale Pardubice připravené. „Nejsme naivní, abychom si mysleli, že pokud bude takto pokračovat, tak ho tady udržíme. Jsme na to připravení, stejně jako struktura jeho smlouvy,“ vysvětlil Shejbal.

Pozorně dívat by se mohly nejen ligové elity, ale také trenéři české reprezentace. Janošek totiž nabízí vhodný mix herní inteligence a dravosti, což dokazuje třeba poměrně vysoký počet driblinků (67), což je v lize dvanáctý nejlepší počin.

A jak ukazuje, přidává také góly. Ne však díky orientaci ve vápně, v níž vyniká například Tomáš Souček, ale zásluhou dalekonosných ran, které gólmany mnohokrát překvapí.

Konkurence v záloze je však poměrně velká, trenér Jaroslav Šilhavý navíc není vyhlášen tím, že by zkoušel nové varianty. Místo má jasné zmiňovaný Souček, nominace většinou nemine ani Alexe Krále, Antonína Baráka či Michala Sadílka.

Ale kdo ví, třeba Janošek dostane šanci a diváci budou na tribunách tleskat stejně, jako když vidí jeho góly.

Zdroj: https://flashsport.cz/clanky/2023/03/snad-kazdy-z-golu-janoska-aspiruje-na-gol-roku-dalsi-5c98286d

Patří mezi největší baníkovské smolaře posledních sezon. Provázely jej vleklé zdravotní patálie a vždycky, když už se zdálo, že je JAN JUROŠKA zpět, přišlo něco dalšího, co jen zase vyřadilo.

Jan Juroška ovšem nezahořknul, po uzdravení na sobě tvrdě zamakal a dnes je znovu součástí A-týmu a bojuje o svou novou šanci.

Máte za sebou těžké období plné různých patálií. Ale zdá se, že jste konečně zpět ve formě a připraven hrát. Věřil jste, že tento stav ještě v Baníku nastane?

Upřímně, už jsem nečekal, že něco takového ještě nastane. Skoro jsem přestával věřit. Už jsem byl ostatně, dalo by se říct, možná víc než jednou nohou venku z Baníku, protože to prostě vypadalo všelijak...

Není divu, to martýrium bylo hodně dlouhé. Ostatně si ho shrňme...

Ani se mi do toho moc nechce... Všechno to začalo tím, že jsem musel jedno zranění léčit nadvakrát. Prvotní vyšetření ten skutečný problém v koleni neodhalila. Tím se to všechno hodně natáhlo. Když jsem se pak konečně dostal zpátky a cítil jsem se, shodou okolností v loňském roce taky na herním soustředění v Turecku, už dobře, přišlo první kolo a my jsme celá rodina chytli podruhé covid. Takže další pauza. Znovu jsem to musel dohánět a když se mi to povedlo, přišel nešťastný zápas s Karvinou.

A ten se Baníku nepovedl...

Bylo to absolutní fiasko. Já jsem navíc už v páté minutě dostal šlapák, který sice vypadal nevinně, ale já dohrával do poločasu se sebezapřením. V poločase jsem musel střídat. Roztrhlo se mi poutko, které drží peroneální šlachy u kotníku. Taky se to hned nepodařilo odhalit, mysleli jsme si, že to prostě po tom šlapáku jen nateklo, byla zrovna reprezentační pauza a já si myslel, že za týden budu v pohodě.

Jenže jste nebyl...

Bohužel to nešlo. Nepomohla fixace, ani sádra a musel jsem zase na operaci, protože to poutko se muselo přišít. Bylo to hodně smolné zranění. Přesně takové, které se asi nedá odhalit hned. Já do té doby nikdy neslyšel, že by tohle někdo měl. Až teď nedávno jsem četl, že to stejné prodělal Tomáš Holeš ve Slavii, který už taky nějakou dobu nehraje. Taky mu na to asi nepřišli hned, je to prostě hodně neobvyklé a těžko odhalitelné zranění. Ale stalo se, pro mě to byla jen další smůla navíc. A pak přišlo to přeřazení do béčka. Šlo nás tam tehdy víc, což byl krok vedení klubu v reakci na to, že se nám tehdy nedařilo. Nebyly výsledky, prohrávali jsme doma a přišlo to. 

Tehdy přicházel v úvahu váš možný odchod, třeba formou hostování...

Je fakt, že se to probíralo, ale s tou mojí tehdy aktuální zápasovou historií bylo jasné, že žádný velký zájem ze strany jiných klubů nepřijde.

Nicméně nějaké zahraniční prvoligové kluby se ozvaly...

Něco ano, ale do konce podzimu už zbývaly nějaké dva měsíce a nestálo za to se někam stěhovat. Ve finále jsem to vzal tak, že zůstanu v Baníku, budu pracovat v béčku, kde jsou taky výborné tréninkové podmínky, připravím se na zimu, kdy se třeba něco najde. Věřil jsem tomu, že je to hlavně o tom makat a hrát, byť v béčku, a přijde to. Musím ještě dodatečně celému realizáku v béčku Baníku poděkovat za to, jak mi pomohli. Vděčím jim za to, že jsem zpátky.

Nutno říct, že o tom, jak makáte v béčku naplno bez náznaku nějaké zatrpklosti, se v kuloárech Bazalů rozhodně nemlčelo...

Já k tomu asi ani jinak přistoupit neumím. Kdybych byl nějaký uražený nebo něco a kvůli tomu kdybych nepracoval naplno, uškodil bych ve finále jen sám sobě. Takže nic jiného nepřicházelo v úvahu. Chtěl jsem být připraven hrát, kdyby nějaká nabídka přišla.

A ona přišla z Baníku...

Dá se to tak vlastně říct. V realizačním týmu áčka se udály nějaké změny, přišel Pavel Hapal, a ten si mě zavolal zpět k áčku. Cítil jsem od něj důvěru a když mi dal na konci podzimu šanci i v zápase, cítil jsem se fyzicky dobře, i když se tam muselo projevit, že jsem nějakou dobu nehrál. Ale fyzicky jsem na tom byl dobře. A teď v přípravě na to navazuju. Cítím se stále lépe.

A navíc jste vstřelil v přípravném utkání s Koronou Kielce překrásný gól...

To bylo samozřejmě příjemné, jen doufám, že jsem si nějaký nechal i do ligy, protože zas tak moc gólů nestřílím.

Byla to ovšem výstavní trefa, nádherný obstřel. Umím si představit, že se to v kabině neobešlo bez komentářů...

Já už v té chvíli, kdy jsem ten gól dal, slyšel, jak celá lavička řvala. Říkal jsem si, co tam tak řvou, blbouni? I později u videa tam byly nějaké poznámky, že se vůbec neraduju a dělám, jako kdybych takové góly střílel úplně běžně. (směje se) V lize bych to asi opravdu oslavil pořádně.

Liga se ostatně blíží. Jaký pocit z kvality a síly týmu před blížícím se jarem máte?

Mám z toho poslední dobou hodně pozitivní dojem. Cítím, jak se to mužstvo semklo. Je znát, že ten tým už je nějakou dobu pospolu a utvořil se jeho charakter.  Drží při sobě a platí to i o realizáku. A myslím, že v přípravě to od nás herně není špatné, i když jsme jednou prohráli. Jde jen o to, aby se nám podařilo přenést to do ligy.

Co vnesl do mužstva trenér Pavel Hapal?

Kromě určitých herních věcí, že nás například nutí hrát co nejrychleji nahoru, protože cítí, že v tom by náš tým mohl být silný, do mužstva vnesl nadhled a klid. Snaží se nedávat příliš znát emoce, aby na tým nepřenášel nervozitu. Když se třeba v přípravě stane, že někdo pokazí přihrávku, ale třeba takovou, která byla zajímavá a dobře myšlená, spíš hráče pochválí za dobrý úmysl, než aby nadával za zkaženou přihrávku. Tím nechci říct, že bychom mohli kazit, ale on vnímá, že jsme v přípravě, a proto spíš ocení tu správnou myšlenku a odvahu, že to někdo chtěl hrát zajímavě dopředu. Tím se mu daří držet pozitivní nastavení celého týmu a já doufám, že se nám podaří tu atmosféru udržet i nadále.

Věříte, že máte to nejhezčí v Baníku stále ještě před sebou?

Věřím. Opravdu. Když jsem do Baníku ze Slovácka odcházel, věřil jsem, že tady uděláme úspěch. Mezitím udělalo úspěch Slovácko, ale já mám pocit, že to v Baníku někam směřuje a že bychom ten úspěch mohli v Baníku udělat. Doufám, že nás to v co nejkratším čase čeká.

Zdroj: https://www.fcb.cz/clanek.asp?id=Jan-Juroska-Uz-jsem-skoro-prestaval-verit--10161