Mohl dál hrát v nejvyšší fotbalové soutěži. Také Jana Jurošku (32) však zlákaly ambice a nadstandardní podmínky, které nabízí druholigová Zbrojovka. Navíc si ho do týmu přál kouč Martin Svědík, který obránce vedl už ve Slovácku.

„Teď jsem si po pěti letech osvěžil jeho náročnost. Ale je to potřeba, abychom byli připravení,“ usmál se v rozhovoru pro deník Sport a web iSport po sobotní přípravě ve Spytihněvi se Zlínem (2:2).

Je jednou z osmi posil, které během léta dorazily do Zbrojovky. Přestup Jana Jurošky z ostravského Baníku byl oznámen vůbec jako první. Díky němu by měl mít ambiciózní Svědíkův výběr vyřešenou pravou stranu defenzivy. 

Jak na vás zatím působí kádr Zbrojovky?

„Posil je dost a je vidět, že v klubu myslí i na budoucnost. Je jenom na nás, aby si to co nejrychleji sedlo. Realizační tým a vůbec všechno kolem na mě působí velmi dobře. Udělám všechno pro to, abychom za rok postoupili. Základem úspěchu na hřišti je to, abychom utvořili dobrou partu.“

Mohl jste zůstat v první lize?

„Určitě ano, měl jsem i nabídky z první ligy. Baník mi nabízel novou smlouvu, ale po pěti letech jsem usoudil, že se ještě potřebuju rozběhat a mít větší šanci hrát. Poslední sezony jsem si užil, i když minut jsem neměl tolik. Rozloučili jsme se v dobrém. Zbrojovka mě lákala historií, ambicemi. Realizační tým je opravdu nabouchaný. Když vám kdokoliv z něj něco řekne, má to váhu. Je to obrovské plus pro hráče. Celé to zastřešuje hlavní trenér, který má k sobě lidi, bývalé výborné fotbalisty.“

Jak si pamatujete Martina Svědíka?

„Trénoval mě dva roky. Tu nejúspěšnější éru jsem nezažil, ale víme, co od sebe máme očekávat. A že je náročný? Cítím, že to potřebuju dostat do nohou.“

Slyšel jsem, že Zbrojovka i Artis naťukávaly i vašeho bratra Pavla ze Slovácka...

„Nějaké oťukávačky tam asi byly. Nicméně v jeho věku by měl určitě mít jako prioritu zůstat v první lize a navázat na své předchozí výkony. Věřím, že na to má. Ale musí tvrdě pracovat a jít si za tím. Slovácko bylo v mém případě také ve hře. Bylo jedním z klubů, mezi kterými jsem se rozhodoval. Nakonec mě přesvědčil impuls z Brna. Zatím jsem z toho nadšený.“

Sledujete, jak si vede konkurenční Artis?

„Druhá liga i díky Artisu získá větší sledovanost. Rivalita mezi oběma kluby to vyšperkuje. Pro tyhle vyhecované zápasy hrajeme fotbal, těším se na to. Platí ukázaná na hřišti. Druhá liga je fakt vyrovnaná a nevyzpytatelná. Sám jsem si to v ní po letech zkusil za béčko Baníku proti Opavě.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-domaci-souteze-chance-narodni-liga/463332/ze-zbrojovky-jsem-nadseny-rika-juroska-jak-si-znovu-zvyka-na-rezim-pod-svedikem.html

Prošel hektickým obdobím, chystá se na obrovské životní i fotbalové změny. Konec v Plzni, narození druhého syna a především první zahraniční angažmá, rovnou v lukrativním arabském světě.

Lukáš Kalvach (29) si z několika možností vybral Dauhá, další kapitolu bude psát v barvách Katar SC. Ve velkém rozhovoru pro deník Sport popisuje, proč zvolil exotickou nabídku, jak to bylo s možnostmi v Americe či zájmem bratislavského Slovanu. „Chci vyzkoušet novou etapu,“ zdůrazňuje.

Dokončil stěhování z Plzně do rodné Olomouce, kde má dům a plánuje se po kariéře usadit. Během pětitýdenní pauzy se věnuje rodině, především čerstvě narozenému synovi Eliášovi. Vedle toho už se individuálně chystá na zahraniční výzvu. Přesně 1. července se bude hlásit do služeb Katar SC, kde jako volný hráč podepsal víceletý kontrakt. Lukáš Kalvach v exkluzivním rozhovoru pro iSport vypráví nejen o šestiletém působení v Plzni, vztahu s Adolfem Šádkem a dalších plánech ve fotbalovém i osobním životě.

V Plzni a jiných ligových klubech už začali přípravu na novou sezonu, vy máte před angažmá v Kataru ještě volno. Zvykáte si na jiný režim?
„Je to celkem změna. Volno po sezoně bývalo přibližně tři týdny, teď mám ještě o dva týdny navíc. Je to pro mě nové, musel jsem si upravit svůj individuální plán, abych se připravil na 1. července. Teď jsem to měl trošku hektické, včetně stěhování z Plzně do Olomouce.“

Zmiňujete 1. červenec. To je termín, kdy startuje příprava SC Katar, vašeho nového klubu?
„Ano, prvního nám to začíná a musím se tam hlásit. Asi dva dny před tím chci letět do Dauhá.“

Jste na nové angažmá připravený? Jde o úplně něco jiného, než kdybyste přestoupil v rámci ligy nebo zamířil do Evropy.
„Moc se na tuhle výzvu těším. Samozřejmě vím, že je to celkově velká změna, nejen fotbalová, ale i životní. S tím jsem do toho šel, takovou etapu chci vyzkoušet. Doufám, že všechno půjde dobře.“

Velkou roli při takové změně hraje rodina, vám se navíc narodilo druhé dítě, syn Eliáš. Neváhal jste, zda v takové chvíli do zásadní změny jít?
„Manželka mi v tomhle byla oporou, řekla, že do toho určitě jdeme. Komplikovanější to bylo v tom, že jsme v květnu měli termín porodu a všechno se řešilo na poslední chvíli. Bylo to dost rozlítané, ale manželka mě v tomhle plně podporuje a je také ráda, že se to povedlo. Je pro mě zásadní, abych měl podporu rodiny, budeme pak žít v Dauhá společně.“

Jste prvním českým hráčem, který si vyzkouší ligu v Kataru. Co vás zlákalo, když jste měl víc variant?

„Nějaké další možnosti byly, ale tohle mě zaujalo celkově jako projekt. Perfektní životní zkušenost, navíc Dauhá je pěkné, moderní město. S jejich klubovým šéfskautem jsme byli v kontaktu už nějakou dobu zpátky. Přišel tam i nový trenér (španělský kouč Márquez López), který mě ve svém systému má. Počítají se mnou. Tvoří se tam nový tým, pokusíme se být konkurenceschopní dvěme třem TOP týmům. Bude to zajímavé, těším se na to.“

Den po rozlučce v Plzni (poslední kolo nadstavby s Jabloncem) jste odletěl podepsat smlouvu. Co se ve vás odehrávalo, když jste spatřil Dauhá?

„Když přišla jejich konkrétní nabídka, což bylo asi poslední týden před koncem sezony, řekli jsme si i s panem Brulíkem (hráčův manažer), že do toho půjdeme. Když to řeknu upřímně, na něco podobného jsme čekali. Právě na nabídku třeba z Dauhá. Už dva roky zpátky jsme řešili, že by bylo super, kdyby se něco takového jednou povedlo. V Dauhá jsme strávili dva dny, bylo to rychlé a měli jsme spoustu věcí na řešení. Ale město na mě určitě udělalo dojem. Byl jsem hned přesvědčený, že šlo o správnou volbu.“

V minulosti jste koukal i po nabídkách z USA, které k vám chodily (konkrétně Austin, Atlanta a Houston). V čem předčil Katar právě zámoří?

„Amerika byla složitější v tom, že tam soutěž začala na konci února, začátkem března. Ideálnější by bylo, pokud by to vyšlo už v zimě. Přesun do Ameriky je navíc komplikovanější skrz rodinu. Amerika by byla taky super, ale tohle pro mě teď dává větší smysl.“

Úroveň v Kataru bude jiná, ale...

Odcházíte jako jeden z nejlepších hráčů české nejvyšší soutěže, kapitán a opora Plzně. Nemrzí vás, že neklapl přestup do elitní evropské ligy?

„Osobní ambice jsem měl vždycky, chtěl jsem se dostat do nějaké vyšší ligy. Je tam ale spousta faktorů. Sice jsem teď z Plzně odcházel jako hráč zadarmo, ale není jednoduché se dostat do TOP ligy, třeba i v mém věku (Kalvachovi bude 19. července 30 let). Neberu to tak, že odcházím do sportovního důchodu. Víceméně to, o čem jsem po fotbalové stránce snil, se mi splnilo v Plzni, ani jsem v to nedoufal. Teď to beru jako novou životní etapu, zkušenost. Určitě nelituju, že jsem se takhle rozhodl.“

Velký zájem byl o vás ze Slovanu Bratislava. Jak moc jste o této nabídce uvažoval?

„Když tahle nabídka přišla, přemýšlel jsem nad ní dost, také mě zaujala. Slovan je velký klub, hrají se tam poháry. Hrála pro něj i rodinná stránka, že je to kousek domů do Olomouce. Trošku to trvalo, pak navíc přišla nabídka z Kataru, což mě oslovilo víc a šli jsme do toho.“

Nemáte obavy z poklesu úrovně po fotbalové stránce? S Plzní jste byl zvyklý na elitní zápasy v Evropě, boje o titul.

„Bude to jiné, musím se na to adaptovat. Celkově ale jejich liga roste, chodí tam daleko víc hráčů z Evropy nebo z Jižní Ameriky. Kvalita jde každým rokem nahoru, náš tým posiluje. Není to tak, že bych šel o hodně níž, musím se pořádně připravit a věřím, že to bude dobré.“

Katar SC skončil v minulé sezoně desátý z dvanácti týmů v lize. S jakými představami tam odcházíte?

„Ambice klubu, o kterých jsme se s jejich vedením bavili, je víc posílit a být konkurencí pro dva nejlepší týmy, které se střídají v čele ligy. Chceme se dostat těsně pod ně, ne-li před ně. Určitě chceme bojovat o TOP čtyřku, pětku v lize.“

Plníte si zahraničím velký sen, že nezůstanete „jenom“ skvělým hráčem z české ligy?

„Určitě. Ale i po fotbalové stránce se ode mě v klubu něco očekává, abych to plnil. K tomu jazyk, nové vztahy a všechno okolo, to jsou věci, které od zahraničí očekávám.“

Přesvědčovali vás v Plzni do poslední chvíle, abyste zůstal?

„Rozhodl jsem se víceméně už před začátkem sezony, řešil jsem to i s panem Šádkem. Představoval jsem si to trošku snazší, rychlejší. Že třeba už v zimě, případně během březnové reprezentační pauzy, budu vědět, kam půjdu. Ale jak se to protahovalo, občas mi nějaké myšlenky, že bych zůstal, samozřejmě hlavou probíhaly. Plzeň mám rád, nebylo to tak, že bych odcházel nějak rozhádaný. Zásadní byla touha vyzkoušet něco jiného. Víceméně jsem byl celou dobu vnitřně přesvědčený, že po sezoně půjdu a nezůstanu.“

Vážíte si přístupu Plzně? V klubu věděli, že odejdete jako volný hráč po skončení smlouvy zadarmo, přesto jste do poslední chvíle nastupoval jako kapitán a klíčová postava týmu, což v českém prostředí nebývá zvykem.

„Za tohle patří velké poděkování panu Šádkovi. Když jsem to s ním začal řešit, v tomhle mi vyhověl a nedošlo k žádným komplikacím. Já se snažil pracovat pořád stejně, na hřišti odevzdávat to nejlepší pro Viktorku. Sezona nakonec byla úspěšná, nebyl důvod to nějak hrotit. Jsem rád, že mi pan Šádek vyhověl a sezonu jsme zvládli.“

On dokáže být velmi přesvědčivý a v týmu by vás rád měl i v další sezoně. Bylo těžké odolat jeho lákání na prodloužení smlouvy?

„Párkrát jsme se samozřejmě bavili (usmívá se). Mám k němu velký respekt, už za to, že mě z Olomouce přivedl před šesti lety do Plzně. V tom to pro mě bylo složitější rozhodování. Ale jak už jsem říkal – vnitřně jsem cítil, že nějakou novou etapu v zahraničí chci zažít.“

Změna i kvůli rodině

Celou dobu jste v Plzni měl maximální vytížení. Nebyl jste už fotbalem a vysokými nároky přesycený?

„Vždycky říkám, že zápasy mám rád. Když hrajeme co tři dny, nemusí se tolik trénovat. Ale nejde to donekonečna, v nějaký moment člověk potřebuje změnu. Bylo to fakt krásných šest let, jsem moc rád, že jsem odehrál hodně zápasů a byl prakticky celou dobu zdravý. Zápasů teď ubude, ale pořád jich snad bude dost.“

Dostal jste se jako fotbalista do fáze, že už toho bylo opravdu hodně?

„Narodil se mi druhý syn, rozhoduje i čas pro rodinu. Není to tak, že se vzdávám fotbalu. Ale třeba na hráčích, kteří byli po sezoně na reprezentaci a teď jsou na mistrovství světa klubů, je vidět, že toho mají opravdu hodně. Změna stylu není špatná, rád vyzkouším něco jiného.“

Berete angažmá v Plzni tak, že jde o poslední kapitolu v české lize? Pokud by se ozvala třeba Slavia nebo Sparta...

„Momentálně jsem nastavený tak, že kdybych se měl někdy vracet, tak do Plzně nebo Olomouce. To jsou dva týmy, kde bych případně ještě mohl hrát. Samozřejmě se to může změnit, ale na „S“ to nevidím.“

Ozvaly se vám někdy velké kluby z Prahy?

„Ani pořádně nevím, zda něco někdy proběhlo. Za šest let ve Viktorii jsem si ke klubu vytvořil takový vztah, že si sportovně ani neumím představit, že bych do Sparty nebo Slavie šel. Bavili jsme se v tom smyslu i s panem Šádkem. Když jsem mu před sezonou řekl, že nejspíš neprodloužím smlouvu a asi půjdu jinam, víceméně jsem mu slíbil, že to určitě nebude Praha.“

Když se ohlédnete za posledním zápasem v Plzni proti Jablonci, v němž jste potvrdili druhé místo v lize – šlo o jeden z nejemotivnějších momentů kariéry?

„Možná největší, když neberu zisk titulu. Loučil se i Cadu, ale tohle bylo hodně o mně. Bylo to krásné, moc hezké, moc si vážím toho, co pro mě kluci, klub i fanoušci připravili. Atmosféra zápasu byla skvělá. Za to jsem všem poděkoval.“

V Plzni jste zažil ještě éru Davida Limberského a dalších velkých jmen první zlaté éry. Jak se tým během vašeho šestiletého působení proměnil?

„Přišel jsem do Plzně, když tam ještě působila tahle úspěšná starší garda. Někteří kluci se mnou byli celých šest let, naše role se postupem času měnily. V Plzni, i když se střídají hráči a trenéři, pořád funguje vítězná DNA, kabina byla vždycky nastavená správně. Takhle to bude pokračovat i dál.“

Vážíte si i velkých pochval od spoluhráčů? Mnozí z nich říkají, jak jim na hřišti obrovsky pomáháte.

„Necítil jsem se nikdy tak, že jsem na hřišti nějak extra vidět. Ale vždycky jsem se snažil dělat maximum pro kluky a pro tým. Těší mě, že mě takhle vnímají, vytvořili jsme si silné vztahy a byl jsem celému klubu prospěšný.“

Jak odpovíte lidem, že směřujete kariéru „jenom“ do Arábie? Mnozí vám řeknou, že je to škoda, že pořád máte na elitní evropský fotbal.

„Vnímám to, slyším to kolem sebe. Beru to tak, že jsem v Plzni zažil spoustu krásných věcí, splnil si víceméně všechno, co jsem po fotbalové stránce chtěl. Teď mám před sebou novou etapu. Nepřemýšlím o tom, co by bylo nebo nebylo. Jsem pozitivně nastavený na novu výzvu, chci se na ni co nejlépe připravit.“

Složité loučení

Co reprezentace? Nelitujete, že startů mohlo být víc?

„Vnímám kvalitu, kterou reprezentace na středu hřiště má. Víceméně všichni kluci hrají dlouhou dobu v zahraničí. Byla pro mě vždycky čest, když jsem na reprezentaci mohl jet. Byl jsem rád v nominaci mezi takovými hráči, šlo o další zážitky a zkušenosti.“

Teď ale šance na další starty nejspíš klesne.

„Když přijde pozvánka, budu moc rád. Ale uvědomuju si situaci, jaká je, není taková šance se dostat základu.“

V Kataru jste podepsal víceletý kontrakt. Berete to jako poslední fázi kariéry?

„Blíží se mi třicítka, vím, jak to ve fotbale chodí. Cílem je hrát fotbal, co nejvíc to půjde. Jestli to bude delší dobu v Kataru, nebo se vrátím a budu ještě hrát doma… Pokud se nám v Kataru bude líbit, vydržím zdravý a budu úspěšný, chci tam vydržet co nejdéle. Rozhodně to neberu tak, že moje kariéra končí.“

Fotbal se neustále zrychluje. Vnímáte i jako svůj hendikep, že vám schází větší zrychlení?

„Sám dobře vím, kde mám slabiny, naopak musím využívat své silné stránky. Především být rychlejší v hlavě a přesný na míči. V tomhle musím být pořád na topu a přizpůsobovat se mladším a rychlejším hráčům.“

Slyšel jste často, že kdybyste byl výbušnější, mohl jste hrát ještě v lepším klubu než v Plzni?

„To vím i já osobně (směje se). Ale tak to je. Snažil jsem se využít toho, co umím, a snad to nebylo úplně špatné. Stejně hraju na pozici, kde extrémní zrychlení tolik nepotřebuju.“

Jak se vám loučilo s plzeňskou kabinou?

„Bylo to složité. Za šest let tam mám skvělé vztahy, zvlášť s klukama, se kterými jsem strávil v Plzni celou dobu. Hejdys (Lukáš Hejda), Havlis (Milan Havel), Kopi (Jan Kopic). Také naše rodiny si rozuměly. Ještě jsem neměl čas nad tím úplně přemýšlet, jak jsme se stěhovali, možná mi to trošku pomohlo. V tomhle mě to mrzí, ale takový je fotbalový život a čas si na sebe určitě i v budoucnu najdeme.“

Jste pyšný na to, že jste v Plzni celou vaši éru konkurovali Slavii a Spartě, kde mají jiné finanční možnosti?

„Tohle bylo super. Je to dané tím, jak je Viktorka skvěle nastavená, jakou má kabinu. Samozřejmě je to i panem Šádkem, který se nesmíří s tím, že se v Plzni bude hrát průměrný fotbal. Tohle všechno nás hnalo dopředu, za ty roky jsme potvrzovali, že jsme konkurenceschopní v lize Spartě a Slavii nebo i v Evropě. Tohle je správně nastavené a fakt výjimečné.“

Byl tlak od pana Šádka pro hráče složitý?

„Tlak na výsledky v Plzni byl, ale každý, kdo v klubu je, je s ním smířený a vždycky pro to dělá maximum. Také proto nám to vycházelo.“

Na jaký úspěch jste nejvíc pyšný?

„Pro mě byl určitě největší úspěch titul. Ta sezona (2021/22) byla těžká, zranil jsem se a nevyvíjelo se to dobře. Pak to skončilo titulem, to bylo obrovské. Ale třeba zápasy v Lize mistrů a v Evropě, tam nejde vypíchnout jednu věc, jednu událost. Všechno jsou to skvělé zážitky.“

Očima agenta

Roman Brulík

předseda představenstva agentury RBR SportConsult

Lukáš jako vzor

„Přestupy zahraničních hráčů do Kataru fungují tak, že klub dá požadavek na pozici či přímo konkrétního hráče vedení Qatar Stars League. Lukáš prošel skautingem jejich lidí, kteří pracovali v klubech jako PSG nebo Benfica Lisabon. Po MS v Kataru udělali v jejich lize změnu, všechny zahraniční akvizice musí projít screeningem těchto expertů. Zároveň s vámi lidé z Qatar Stars League jednají i o podmínkách smlouvy s hráčem. Klub má na posily stanovený nějaký budget, navíc tam platí limity cizinců. Mezi zahraniční hráče se nepočítají ti s arabským původem. V Lukášově případě bylo vidět, že ho mají opravdu vyskautovaného. Říkali, že ho potřebují na řízení hry, zároveň aby působil jako vzor profesionála do kabiny pro mladé Katařany. Ti jsou třeba talentovaní, ale mnohdy ne tak pracovití. Pomohlo nám také to, že už v minulosti jsme jednali o Lukášovi s trenérem a jeho šéfskautem, ti ho chtěli před dvěma a půl lety do jiného katarského klubu Al Wakra. Qatar SC je tradiční klub, jeho vedení má teď eminentní zájem ho zvednout. Když jsme tam přiletěli podepsat smlouvu, vzpomínali i na Ivana Haška, který tam trénoval. Důležité je, že Lukáše hodně chtěl trenér i šéfskaut, který ho pořád sledoval. S ním jsme se potkali v Dauhá, strávili tam s ním celý druhý den našeho pobytu. Navštívili jsme i centrálu Qatar Stars League. Zdravotní testy tam trvají klidně sedm hodin, všechno je extrémně profesionální. Smlouvu jsme podepisovali až k půlnoci prvního dne po příletu.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-ostatni-ligy/463338/kalvach-na-neco-jako-je-katar-jsme-cekali-z-plzne-jsem-neodchazel-rozhadany.html

Na jaře odchytal fotbalový brankář Jakub Markovič za Slavii pět soutěžních zápasů.

Tři v lize, dva v poháru. Souboj s Jindřichem Staňkem o post jedničky zatím nevyhrál. „Kdybych byl zapšklý a naštvaný na svět okolo sebe, ničemu a nikomu by to nepomohlo. Hlavně mně ne. Jsem rád, že se s tím peru,“ říká Markovič v rozhovoru pro Sport.cz. Na šanci je zvyklý čekat. Věří, že až na něj trenéři ukážou, přesvědčí je.

Když mi Ivan Schranz popisoval jednotlivé hráče Slavie, o vás řekl, že jste docela showman. Sedí to?

Opravdu? To mě trochu překvapuje. (úsměv) Ale asi to myslel tak, že se snažím být pozitivní v kabině a zapojím se do každé srandy. Nekazím legraci.

Charakterizuje vás to?

Doufám, že jo. Už jsem prošel docela dost kabinami a nikdy mi nedělalo problém adaptovat se v novém prostředí. Od sedmé třídy do druháku na střední jsem vystřídal čtyři školy, ale bylo to v pohodě. Vždy jsem narazil na lidi, ke kterým jsem přilnul a kteří mi pomáhali. Jsem rád, že mám takovou náturu. Bez problémů zapadnu.

Pomáhá vám tahle nátura i ve Slavii, když jste na jaře moc nechytal?

Ano. Kdybych byl zapšklý a naštvaný na svět okolo sebe, ničemu a nikomu by to nepomohlo. Hlavně mně ne. Jsem rád, že se s tím peru. Neotravuji život ostatním, což je v kabině důležité. Nemůžu dělat rozbroje, i když nemám vytížení. I v těchto těžších chvílích je potřeba zachovat si tvář a neházet ostatním klacky pod nohy.

Jak berete svou pozici vnitřně? V zimě jste přišel z Baníku s vizí, že se ve Slavii budete prát o post jedničky, kterou jste se zatím nestal.

Přirovnám to k situaci, když jsem přišel do Baníku. Tam jsem rok čekal na šanci. Musím být trpělivý i teď. V zimě jsme se bavili s trenéry, že ve Slavii by to měl být v mém případě běh na delší trať. Tím se řídím. Na šanci si počkám. Až ji dostanu, bude na mně, jak se se vším poperu.

Můžete nastínit, jaké plány s vámi trenéři mají? Smlouvu ve Slavii máte ještě na čtyři roky.

Chci hlavně zdůraznit, že je to pořád fotbal, vždycky se může stát cokoliv. Jedna okolnost může vše změnit. Ale pokud bych necítil, že se mnou ve Slavii počítají do budoucna, nechtěl bych se vracet.

Máte slíbeno, že si v nové sezoně zachytáte víc?

V tomhle nechci být konkrétní. To, co jsme si řekli s trenéry, si nechám pro sebe. Každopádně věřím, že následující půlrok až rok mě zase ve fotbalové kariéře posune dál.

O hostování jste nepřemýšlel?

Momentálně to není na stole.

Uklidňuje vás, že hlavní kouč Jindřich Trpišovský i trenéři brankářů Štěpán Kolář a Radek Černý s vámi hodně komunikují?

Přišel jsem do Slavie v jiné pozici, než když jsem odcházel. Na komunikaci se všemi trenéry to cítím. Řekl bych, že vnímají, jaký jsem udělal posun za dobu, co jsem ve Slavii nebyl. V tom je velký rozdíl.

Jaký máte vztah s Jindřichem Staňkem, který byl na jaře brankářskou jedničkou?

Bavili jsme se spolu, hned jak jsem přišel. V minulosti jsme proti sobě chytali, ale neznali jsme se. Po společném půlroce už víme, co můžeme jeden od druhého čekat. Sedli jsme si. Vycházíme spolu dobře.

Pomáhá vám zkušenost z Baníku, kde jste si také musel na šanci počkat?

Určitě, těžím z toho. Jsem za tu zkušenost rád, stejně to platí o angažmá v Pardubicích. Těší mě, že jsem se do Slavie vrátil jako mnohem zkušenější gólman. Věřím, že jakmile jako jednička šanci dostanu, využiji ji. Na to se připravuji.

Baník hrál na jaře velmi dobře, vytáhl se na třetí místo. Nelitoval jste, že u toho nejste?

Takhle to neberu. Byl jsem s kluky pořád v kontaktu, napsali jsme si po důležitých zápasech nebo ve chvíli, kdy jsem chytal. Jejich jízdu jsem sledoval. Moc jsem jim přál, aby byli v tabulce před Spartou. Budou si moct zahrát předkolo Evropské ligu. Pamatuji si v minulé sezoně na souboje s Urartu a Kodaní v předkolech Konferenční ligy. Byly to top zápasy, které jsem v Baníku zažil. Přeji klukům, ať se v Evropě dostanou co nejdál a udělají radost fanouškům a sami sobě.

Dá se tlak v Baníku a ve Slavii porovnat?

Tlak od fanoušků je podobný, protože Slavia i Baník mají neskutečné množství příznivců. Na stadionu je to cítit, atmosféra je v Edenu i Ostravě skvělá. Nechci říkat, co je víc. Obojí je top, co v Česku můžeme zažít. Když jsem začal chytat za Baník, musel jsem se naučit pracovat s tlakem ve vyprodaných zápasech. Pomohlo mi to.

S jakými osobními ambicemi půjdete do nové sezony?

Pro mě bude důležité, abych byl připraven. Když na mě trenéři ukážou, budu rád, když týmu pomůžu. Chci sbírat co nejvíc minut, zachytat si Ligu mistrů. Koho by nelákala? Ale může se stát cokoliv. Nechci nic predikovat. Budu jen makat na tréninku a čas ukáže, co z toho bude.

Hlavním týmovým cílem bude obhajoba titulu, že?

Stoprocentně, všichni tohle budeme chtít. Zároveň se budeme snažit uhrát v Lize mistrů nějaké slušné body. Ideální by bylo postoupit ze skupiny.

V Baníku jste čekal na příležitost za Jiřím Letáčkem, který pak přestoupil do španělského Getafe. Do Slavie jste šel místo Antonína Kinského, jehož koupil Tottenham. Jak vás jejich příběhy motivují?

Je to super, oba dělají skvělou reklamu českým brankářům. S Letym jsme v pořád v kontaktu. Jsme kamarádi, potkali jsme se už v Pardubicích, takže náš vztah je osobnější. Tondovi tenhle klub taky přeji, fandím mu, ať nasbírá co nejvíc minut v Premier League. Vždyť kdo může říct, že je v takové soutěži?

Vás zahraničí také láká?

Je to sen každého hráče, který v české lize nastupuje. Ale nejdřív to musím zvládnout tady ve Slavii. Momentálně to pro mě není žádné velké téma. O tom, co bude dál, se můžeme bavit za nějakou dobu.

Zdroj: https://www.sport.cz/clanek/fotbal-ceska-1-liga-na-sanci-si-pockam-ostatnim-zivot-neotravuji-rika-markovic-o-boji-o-misto-ve-slavii-5250336

Byli ustřelení, jak se říká. El Hadji Malick Diouf a Daniel Horák zapsali v minulé sezoně deset kanadských bodů, z wingbeků na tom ve fotbalové Chance Lize nikdo nebyl lépe.

Zatímco slávista pravděpodobně zamíří do Premier League, o pětadvacetiletého leváka z Hradce Králové má podle informací iSportu zájem Baník, kde by mohl nahradit Patricka Kpoza. Východočeši se na Horákův odchod postupně připravují, i proto s předstihem vykoupili obránce Davida Ludvíčka z Dukly.

Etabloval se v základní sestavě Hradce Králové, ať už ho vedl Jozef Weber, Václav Kotal nebo teď David Horejš. Po návratu ze Sparty, kde působil v druholigovém béčku, se z Daniela Horáka stal nadstandardní prvoligový fotbalista. Zejména co se čísel týče: sedm branek a jedenáct asistencí za dva ročníky, to už zní. Nestyděli by se za to ani ofenzivnější záložníci.

Proto je logické, že pětadvacetiletý Horák přitahuje pozornost. Zvlášť když má precizní levačku a smlouvu na východě Čech už jen do června 2026. Čili teď má Hradec předposlední možnost ho slušně zobchodovat.

Dřív se na něj vyptávala Plzeň, teď podle informací iSportu projevuje zájem Baník. „Viktoria už ho nedělá, Ostrava ano,“ shodují se zdroje.

Ve Slezsku má sice levou stranu pod palcem zejména Daniel Holzer, jenž se po comebacku ze Slovácka dostal do vynikající formy, ale k němu by se i vzhledem k letním evropským předkolům ještě jeden ambiciózní a výkonnostně vyrovnaný kus hodil.

Také z důvodu, že s Patrickem Kpozem se výhledově příliš nepočítá. I proto na jaře na pozici wingbeka párkrát zaskakoval středopolař Michal Kohút. Ghaňan by v případě adekvátní nabídky mohl v létě Bazaly opustit, ostatně zmizet do ruského Krasnodaru chtěl Kpozo již loni. Neuskutečněný transfer těžce nesl, jeho povaha je navíc dost komplikovaná...

Horákův profil byl detailně rozebrán v pořadu iSkaut, tady je souhrn. Jeho velkou předností je chování v závěrečné třetině hřiště, proto sbírá body. Dotahuje vápno, čte hru, zavírá zadní tyč, často je v nabídce, umí časovat skluz, probíhá i do středu soupeřovy obrany, perfektně zahrává standardní situace. Pouze on a olomoucký reprezentant Filip Zorvan centrovali z rohů tak, že z nich padlo šest branek. Vytvořil 43 šancí, což je srovnatelný údaj s ex-plzeňským Caduem.

V této ligové sezoně zapsal odchovanec „votroků“ statistiku 2+8. Co se nahrávek týče, z beků na tom nikdo nebyl lépe. Před ním v lize excelovali jen Lukáš Provod (12), Filip Zorvan (10), Giannis-Fivos Botos, Vasil Kušej, Lukáš Kalvach a Pavel Šulc (všichni 9).

Rezervy má Horák naopak ještě v obranném postavení, běžecké intenzitě a dynamice. Dost možná na něj bude v Malšovické aréně navazovat posila David Ludvíček, jehož Hradec vykoupil z Dukly za necelých šest milionů korun.

Horák v lize

• zápasy/minuty: 63/4784
• góly+asistence: 7+11
• žluté/červené karty: 6/0

Leví (wing)beci Baníku

• Daniel Holzer (29)
• Patrick Kpozo (27)
• Michal Kohút (25)

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-chance-liga/462795/konkurence-pro-holzera-konec-kpoza-banik-chce-nejproduktivnejsiho-ligoveho-beka.html